Ceny pohonných hmot v ČR pokračují ve svém citelném zlevňování. Zlevňování je v posledních třech měsících prakticky soustavné.
Benzín včera zlevnil na průměrnou cenu 26,91 koruny za litr, takže se poprvé od března 2016 prodává za méně než 27 korun za litr. Nafta se prodává za 27,10 koruny za litr, což je nejnižší cena od května 2016.
Oproti své letošní nejvyšší průměrné ceně, dosažené v polovině ledna, zlevnil benzín již o takřka 5,50 koruny, a to z 32,40 právě na včerejší úroveň 26,91 koruny za litr. Nafta oproti svému letošnímu maximu, 32,11 koruny za litr, na které vstoupala před polovinou ledna, zlevnila u zhruba pětikorunu na litr. Nafta zlevňuje a pomaleji než benzín, neboť se výrazněji využívá v průmyslu – např. jako topná nafta –, který není opatřeními pro boj s koronavirem dotčen tak závažně jako osobní automobilová přeprava.
V nadcházejícím týdnu pohonné hmoty dále zlevní, a to až o 50 haléřů na litr. Důvodem jsou nadále nízké ceny ropy na světovém trhu. Ropa typu Brent včera uzavírala na ceně kolem 28,30 dolaru za barel. V uplynulém obchodním týdnu zlevnila o zhruba deset procent.
O minulém víkendu se sice klíčoví světoví těžaři dohodli na masivním omezení těžby, a to o takřka 10 milionů barelů denně, avšak poptávka kvůli důsledkům šíření koronaviru klesá ještě dramatičtěji, zhruba o 20 milionů barelů denně. Ropy je tak stále přebytek a zintenzivňují potíže s jejím uskladněním. Tyto potíže se projevují například rozevřením nůžek mezi cenou ropy typu Brent a cenou americké lehké ropy WTI. Rozdíl v ceně obou druhů ropy se včera zvýšil až na 9,81 dolaru na barel, nejvýše od loňského května. Rozevření nůžek do takové šíře odráží obavu obchodníků, že problém s uskladněním ropy se fatálně vyhrotí dříve na americkém kontinentu. Některé druhy ropy se na americkém kontinentu už prodávají za zápornou cenu, kdy kupující dostává ještě navrch zaplaceno, neboť uvolňuje místo k uskladnění.
Rozpětí mezi cenou severomořské ropy Brent a americké lehké ropy WTI je nejvyšší od loňského května (viz fialová křivka). V Americe je totiž intenzivnější obava, že ropu nebude kde skladovat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
