Ceny pohonných hmot v ČR o víkendu zrychlily svůj propad, a to zvláště v případě benzínu. Zlevňování je v posledních třech měsících prakticky soustavné. Bude navíc pokračovat, neboť ropa ve světě dále dramaticky zlevňuje. Řadě čerpacích stanic v ČR proto hrozí krach.
Benzín z pátku na sobotu dle údajů CCS zlevnil o celých 30 haléřů na litr, a to na průměrnou cenu 26,61 koruny za litr. Tak dramatické zlevnění během jediného dne je zcela ojedinělé. Nafta se včera prodávala za 26,99 koruny za litr. Poprvé od března 2016 tak oba základní druhy pohonných hmot stojí méně než 27 korun za litr.
Oproti své letošní nejvyšší průměrné ceně, 32,40 koruny za litr, dosažené v polovině ledna, zlevnil benzín již o takřka 5,80 koruny. Nafta oproti svému letošnímu maximu, 32,11 koruny za litr, na které vstoupala před polovinou ledna, zlevnila o více než pětikorunu na litr. Nafta zlevňuje a pomaleji než benzín, neboť se výrazněji využívá v průmyslu – např. jako topná nafta –, který není opatřeními pro boj s koronavirem dotčen tak závažně jako osobní automobilová přeprava.
V tomto týdnu pohonné hmoty dále zlevní, a to až o 50 haléřů na litr. Důvodem jsou nadále nízké ceny ropy na světovém trhu. Ropa typu Brent je dnes levnější o 16,5 procenta v porovnání s pondělím minulý týden, zlevňuje o více než pět dolarů na barel. Americká lehká ropa WTI zlevňuje v porovnání s minulým pondělím dokonce o takřka 37 procent a je nejlevnější za posledních 21 let.
O předminulém víkendu se sice klíčoví světoví těžaři dohodli na masivním omezení těžby, a to o takřka 10 milionů barelů denně, avšak poptávka klesá ještě dramatičtěji, až o 30 milionů barelů denně. Ropy je tak stále přebytek a zintenzivňují potíže s jejím uskladněním. Tyto potíže se projevují například rozevřením nůžek mezi cenou ropy typu Brent a cenou americké lehké ropy WTI. Rozdíl v ceně obou druhů ropy se dnes zvýšil až takřka na třináct dolaru na barel (viz graf – fialová křivka), nejvýše od roku 2015. Rozevření nůžek do takové šíře odráží obavu obchodníků, že problém s uskladněním ropy se fatálně vyhrotí dříve na americkém kontinentu. Některé druhy ropy se na americkém kontinentu už se prodávají jen z jednotky dolarů – třeba v Texasu za dva dolary za barel – nebo ojediněle i za zápornou cenu, kdy kupující dostává ještě navrch zaplaceno, neboť uvolňuje místo k uskladnění.
Levná ropa a nezájem o paliva ale není postrachem jen v Texasu. S tím, jak na českých silnicích ubývají řidiči ochotní tankovat, klesá tuzemským čerpacím stanicím objem doplňkového prodeje – například nápojů či potravin. Z tohoto druhotného prodeje přitom v běžných časech měly často citelně vyšší marži než z prodeje samotných paliv.
Ve výsledku jsou tak zejména mnohé menší pumpy existenčně ohroženy. Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzínek.
Rozpětí mezi cenou severomořské ropy Brent a americké lehké ropy WTI je nejvyšší od loňského května (viz fialová křivka). V Americe je totiž intenzivnější obava, že ropu nebude kde skladovat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
