Prakticky každá země světa už přišla s balíkem fiskálních opatření pro boj s ekonomickými dopady šíření koronavirové nákazy. Výše rozpočtové podpory se poměrně citelně liší zemi od země, jak vyplývá z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu. České republika nedopadá vůbec špatně. Mezi evropskými zeměmi je objem vládní podpory – přímé a nepřímé – v souhrnu třetí největší, když dosahuje osmnácti procent hrubého domácího produktu (viz graf níže).
Suverénně největší je v Evropě balík opatření německé vlády. Berlín má značnou palebnou sílu, neboť v uplynulých letech prosperity soustavně vykazoval rozpočtový přebytek. Značný rozsah německého balíku je dobrou zprávou i pro Česko. Propojení obou ekonomik je totiž značné, takže německý balík opatření nepochybně zachrání i četná pracovní místa v ČR.
Tabulka níže zachycuje objem fiskálních opatření v poměru k HDP v jednotlivých evropských zemích, a to ve stavu z uplynulého týdne. Data vychází ze souhrnného přehledu Mezinárodního měnového fondu (zde). Objemy zahrnují opatření ve fiskální (rozpočtové) oblasti, nikoli v oblasti měnověpolitické.
Některé země, například Maďarsko, svůj rozpočet pro rok 2020 teprve revidují, takže fiskální opatření pro boj s koronavirem ještě zřejmě rapidně navýší. Slovensko, jak uvádí MMF, dosud objem svých opatření nevyčíslilo. Své opatření konkretizuje dále také třeba Moldávie. Přehled je tedy třeba brát jako zatímní, nikoli definitivní. Zahrnuje jak přímá, tak nepřímá opatření ve formě záruk atp.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
