Kdo zatouží po výletu do jiného světa, tak trochu na jinou planetu, tomu dost možná nakonec postačí noční plavba Šanghají. Na jedné straně řeky se vine historická nábřežní třída Bund, druhdy sídlo zejména evropských finančních ústavů, na protějším břehu onen jiný svět – moderní, ba futuristická Šanghaj. Ikonická vysílací věž; nesčetné mrakodrapy, jejichž celé stěny – od shora dolů – v mnoha případech slouží jako obří „promítací plátna“, na nichž se zjevují animované sekvence či reklamy; dohromady jedna velká světelná show. Úžas umocňuje poznání, že nejstarší z těchto mrakodrapů je sotva „plnoletý“ a že ještě před čtvrtstoletím v těch samých místech sázeli a sklízeli rolníci – byla tam pole, lány, prostě obyčejná zemědělská půda.
Šanghaj, alespoň její centrum, tedy není jiným světem jen v porovnání s mnoha evropskými velkoměsty současnosti, ani v porovnání se Šanghají před čtvrtstoletím, je jiným světem i v porovnání se Šanghají z doby před několika málo lety. Tak dravý je rozvoj této výkladní skříně mohutně se rozpínající čínské ekonomiky. Z téhle rychlosti jde ovšem i hrůza – jakkoli intenzivní úžas soudobá Šanghaj v návštěvníkovi vyvolá.
Kdy se čínský růst zastaví? Kdy se zastaví růst globální ekonomické, ergo politické moci Číny?
Letos to asi nebude. Ani příští rok. „Myslím, že v roce 2012 porosteme alespoň tempem osmi procent,“ říká Č´ťing Niou z China Business News, významného mediálního konglomerátu, který pokrývá hospodářské dění. „U moci bude tou dobou nová vládní garnitura – nebude chtít ztratit tvář.“
Neztratit tvář – o to jde Číně a Číňanům především. To je motivuje, vnitřně povzbuzuje. To je odlišuje od Západu. Na Západě, hlavně v Evropě, jako by ztráta tváře lekala málokoho. Přitom ji starý světadíl – na rozdíl od Číny – ztrácí. A rychleji, než si jsou ochotni připustit i velcí evropští pesimisté.
Současní mladí Číňané zároveň tuší, že jsou spolutvůrci velkolepého rozmachu, jehož sladké plody budou sklízet – a i to je žene. Naopak, současní mladí Evropané raději ani nechtějí tušit, že žijí dobu kolosálního pádu (když ne absolutního, tak relativního zcela jistě), s jehož trpkými plody se teprve budou muset těžce vypořádat.
Lukáš Kovanda, Šanghaj
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
