Evropské akcie se dnes propadly nejvýrazněji v dějinách. Investory rozčarovala zejména Evropská centrální banka, která se neuchýlila k dalšímu snížení úrokové sazby. Místo toho jen navýšila objem odkupu aktiv, zjednodušila bankám přístup ke kapitálu a dále uvolnila podmínky pro úvěrování firem. Investoři ale čekali více, takže po oznámení záměru ECB došlo k prohloubení obřího akciového pádu. Akcie, alespoň ty americké, nakonec musela zachraňovat americká centrální banka.
Hlavní ukazatel evropských akcií, index Stoxx Europe 600, ztratil dnes během jediného dne jedenáct procent. Za poslední zhruba tři týdny ztratily akciové tituly, jejichž výkon se do ukazatele započítává, tolik hodnoty, kolik hodnoty v podobě zboží a služeb vyprodukuje za rok celá německá ekonomka.
Mezinárodní investoři v uplynulých 24 hodinách spoléhali na americkou administrativu a posléze na Evropskou centrální banku, že svým zásahem vnesou na trh klid. Obě strany Atlantiku však trhy naopak rozčarovaly, a ještě dále zneklidnily. Investoři pojali přesvědčení, že ve Washingtonu i Frankfurtu jsou bezradní. Což je do značné míry pravda, daná tím, že Trumpovi svazuje ruce Kongres a tamní demokraté, usilující, aby již v příštím funkčním období nebyl prezidentem. A daná ještě i tím, že Evropská centrální banka si již do značné míry vystřílela munici, neb je s úroky na nule, ba v záporu. Dnešní historický propad evropských akcií je výsledkem právě toho, že investoři ztrácí víru v to, že centrální banky či vlády dokáží trhy podpořit. Ze stejného důvodu dnes rapidně oslabovala česká koruna.
Není to ale o tom, že by byl ve světové ekonomice nějaký fundamentální problém jako před deseti lety v době finanční krize a začínající evropské dluhové krize. Dnes pozorujeme důsledek vnímané bezradnosti politiků a centrálních bankéřů při reakci na fatální hrozby přicházející zvnějšku, z oblasti mimo ekonomiku.
Trhy v podvečer středoevropského času ale částečně zklidnila americká centrální banka, která de facto zahájila čtvrtou vlnu kvantitativního uvolňování. První vlnu spustila v roce 2008 v reakci na paniku trhů v důsledku pádu investiční banky Lehman Brothers.
Dnešním agresivní zásahem zaplavuje americká centrální banka trhy novou likviditou, což by je mělo zklidnit. Rozšiřuje program odkupu dluhopisů vlády USA. Již od září loňského roku provádí americká centrální banka jakési zastřené kvantitativní uvolňování. Po dnešku ale lze opravdu již hovořit rovnou o jeho čtvrté vlně. Americká centrální banka bude v této vlně odkupovat cenné papíry za 60 miliard dolarů měsíčně a ekonomiku podpoří také dalšími zásahy.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
