Celosvětové tržby v oblasti pořádání hromadných akcí přesahují jeden bilion amerických dolarů. Odpovídají tak zhruba 23 bilionům korun. To je hodnota všeho zboží a služeb, které se v Česku vyprodukují za přibližně čtyři roky. Mezi časté hromadné akce patří konference, veletrhy, festivaly nebo sportovní klání.
Po dnešku začnou v rámci odvětví pořádání hromadných akcií výrazněji škody naskakovat také v Česku. A to až do odvolání. Vláda od dneška ruší všechny hromadné akce s účastí více než sta lidí. Právě proto, že je ruší do odvolání, je zřejmé, že je prakticky nemožné škody nyní vyčíslit.
Ztráty lze ovšem alespoň řádově přiblížit na příkladě kin. Právě rovněž tuzemské biografy kvůli koronaviru musí omezit svoji činnost. V roce 2018 zavítalo do českých kin dle ČSÚ celkem 16,3 milionu lidí. Loni přitom průměrná cena vstupenky do kina činila 143 korun. Z toho plyne, že průměrná měsíční ztráta kin, která by vznikla jejich úplným zavřením, konkrétně tedy neúčastí veškerých diváků, by se pohybovala kolem 200 milionů korun.
Některá kina však na zákaz reagují tak, že budou prodávat vstupenky do počtu 99 návštěvníků tak, aby se „vešla“ do vládního limitu. K omezení však dojde nejen na straně nabídky, ale také poptávky. Lidé budou do kina nyní po zákazu chodit sami od sobě méně, neboť jejich obava z nákazy právě i kvůli zákazu narůstá. Ztráta kin tak nebude dosahovat 200 milionů korun, ale zhruba „jen“ 100 milionů měsíčně, ovšem v závislosti na další intenzitě šíření nákazy. Může to být i více. Celá ekonomika – její segment pořádaní hromadných akcí – pak bude počítat ztráty v miliardách.
Zákaz shromažďování od sta lidí výše je poměrně přísný. Například ve Francii nebo Švýcarsku se zákaz vztahuje na akce pro tisíc a více lidí. Německý ministr zdravotnictví také žádá zákaz akcí pro sto a více lidí.
V těch zahraničních zemích, kde k podobnému zákazu již došlo, postupují pořádající společnosti tak, že se snaží akci nikoli rušit, nýbrž posouvat její termín konání. I posun termínu totiž může být pojištěn. Lze předpokládat, že podobný postup budou volit i tuzemští organizátoři. Pokud to tedy bude alespoň trochu možné.
Částečně je pro mezinárodní pořadatelské firmy štěstím v neštěstí, že koronavirus udeřil v první polovině roku. Převážná část hromadných akcí bývá totiž časově řazena do druhé poloviny roku. Pochopitelně se to netýká například utkání fotbalové ligy.
Ale největší světový pořadatel koncertů, společnost LiveNation, registruje 70 procent své celoroční návštěvnosti pravidelně ve druhé polovině roku. V Česku ovšem má LiveNation na letošek nyní v rozvrhu 28 koncertů – jde například o koncerty Avril Lavigne či kapel Aerosmith nebo Lucie. Z toho pouze přesně polovinu ve druhé části roku. Hned patnáct z těchto 28 akcí se má uskutečnit během měsíců června a července. Pokud by tedy dnešní zákaz platil až do té doby, bude pro firmu znamenat zásadní ztrátu.
Akcionáři se na takový černý scénář připravují. Od 19. února, kdy americké akcie dosáhly svého dějinného maxima, se jejich klíčový ukazatel, index Standard & Poor’s 500, propadl o bezmála 19 procenta, avšak akcie společnosti LiveNation jednou tolik, o takřka 38 procent.
Ztráty organizátorů částečně pokryje pojištění, takzvané pojištění proti nekonání akce. Pojišťovny uhradí škodu, pokud je akce nejen zrušena, ale také omezena (třeba místo 150 lidí se jí kvůli zákazu české vlády bude účastnit jen 99 lidí), odložena na pozdější termín nebo i přemístěna. Lze se pojistit proti všem pojistným nebezpečím, která se nacházejí mimo kontrolu pořadatele.
Problém spočívá v tom, že řada pořadatelů si své akce nepojišťuje, a pokud ano, pak zpravidla hlavně jen částečně – využívají jen pojištění proti nepříznivým povětrnostním podmínkám.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
