Učitelé a obyvatelé Královéhradeckého kraje, to jsou mzdoví vítězové loňského roku. Poraženými jsou naopak horníci a Pražané.
V oblasti vzdělávání totiž mzda loni vzrostla meziročně nominálně o 12,5 procenta. Růst platů učitelů a dalších zaměstnanců v oblasti právě vzdělávání tak vysoce předčil průměrný mzdový nárůst napříč odvětvími, který loni činil „jen“ 7,1 procenta. Učitelům samozřejmě pomohlo to, že si vláda jejich profesi zvolila za prioritní a rozhodla se jim přidávat ještě výrazněji než jiným skupinám pracovníků placených z veřejných peněz. V případě učitelů jde nepochybně o rozumný krok, neboť investice do učitele je investicí do dětí, a tedy i celé budoucnost země.
Regionálně si loni nejvýrazněji polepšili pracovníci v Královéhradeckém kraji, jimž mzdy stouply o 7,8 procenta. Právě na Královéhradecku jsou totiž relativně nejméně zastoupeni pracovníci, jimž loni mzdy rostly podprůměrně, ať už jde o horníky nebo – možná překvapivě – „ajťáky“. Co se týče mzdového přírůstku, loni nejvíce „ostrouhali“ Pražané. Dostali přidáno 6,2, tedy o skoro procentní bod za průměrem, jenž činil zmíněných 7,1 procenta. V metropoli ale „brečet“ nebudou, tamní mzdy jsou tak jako tak celorepublikově suverénně nejvyšší, třeba kvůli koncentraci sídel štědře platících nadnárodních společností.
V Praze ovšem také pracuje poměrně vysoký podíl zaměstnanců, jimž mzdy loni tolik nerostly, jako jsou zmínění „ajťáci“. A pracují tam také mnozí další velmi dobře placení zaměstnanci, například ti z finančnictví. Desetiprocentní mzdový nárůst u manažera nadnárodní společnosti či bankéře se stotisícovým platem odpovídá deseti tisícům korun. Na desetiprocentní mzdový nárůst u pomocného kuchaře se mzdou 17 tisíc korun naproti tomu postačí 1700 korun. Je tedy samozřejmě jednoduší dosáhnout nadprůměrného procentuálního mzdového nárůstu u hůře placených profesí. A navíc, mezi pracovníky s vyššími příjmy se také méně projevuje administrativní navyšování mzdy minimální nebo vládou iniciované přidávání ve veřejné sféře, kde se platí obecně hůře než ve sféře soukromé.
Kromě Pražanů se poměrně nízkého mzdového přírůstku loni dočkali v odvětvovém sledování horníci a obecně pracovníci v odvětví těžby a dobývání. V posledním loňském čtvrtletí jim dokonce průměrná mzda jako v jediném ze všech odvětví poklesla. Postaral se o to pokles mimořádných odměn na konci roku. Odvětví těžby se totiž ocitá celosvětově pod značným tlakem. A to kvůli ekonomickému zpomalování Číny, ale také zavádění cel, zejména ze strany USA, a nejnověji kvůli šíření koronavirové nákazy.
Horníky letos čeká další poměrně těžký rok, budou v ČR patřit mezi pracovníky nejvíce ohrožené propouštěním, společně s oceláři či zaměstnanci automobilového průmyslu, včetně dodavatelů. Kvůli koronaviru patří mezi ohrožené skupiny nově rovněž lidé pracující v cestovním ruchu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
