Alex Schaefer, učitel malby a kresby z Pasadeny, se takřka přes noc stal, jak sám říká, americkou mini-celebritou. Stvořil totiž několik olejomaleb, na nichž jsou zvěčněny hořící pobočky velkých amerických bank, jako je JPMorgan Chase nebo Bank of America. Jeden takový obraz koupil jistý německý sběratel za v přepočtu bezmála půl milionu korun. Schaefer se však dočkal nejen slávy a jmění, nýbrž i popotahování ze strany policistů. Chcete to, co malujete, také provést, ptali se jej prý poté, co jej kdosi – asi nějaký vylekaný bankéř – udal.
Příhoda ilustruje sílící nevraživost, již k bankéřům pociťují řadoví občané – nejen v USA. Ostatně sám Schaefer říká, že zásadní inspirací k malbám mu je bezútěšný stav americké ekonomiky, nezaměstnanost a další neblahé jevy přišedší s krizí, na jejímž počátku stály bankovní ústavy.
Ač ekonomika stále úpí, mzdy, odměny a bonusy bankéřů jsou už v souhrnu zase na té samé úrovni jako před krizí. Americké banky v uplynulých pěti letech vyplatily svým zaměstnancům 2,2 bilionu dolarů, v přepočtu téměř 40 bilionů korun. To znamená, že i v době krize proudila na konta amerických bankéřů každým rokem suma téměř osmkrát převyšující velikost českého rozpočtu. V následujících deseti letech bude tato suma dle odhadu Nassima Nicholase Taleba, autora besteselleru The Black Swan, činit pět bilionů dolarů. To souzní s prognózami, jež Americe věští další rozevírání příjmových nůžek. Jenže pak už opravdu nebude daleko k tomu, aby banky hořely i ve skutečnosti. Rozohněný dav dokáže své, jak jsme v poslední době viděli třeba v Londýně.
Proč mají bankéři, viníci krize, už zase takové peníze, je obtížně pochopitelné. Jak to že společnost jako celek tak štědře honoruje ty, kteří jí škodí? Ještě méně pochopitelné je však podle Taleba to, proč do bankovních akcií investují velké fondy, například penzijní. Proč investují do bankovních titulů, když banky stejně vrátí značnou část zisků svým zaměstnancům, a nikoli akcionářům?
Zde Taleb vidí klíč k řešení, které však může znít naivně. Investoři, zejména fondoví manažeři, by měli při investování zohlednit též morální hledisko. Tak jako v minulosti dokázali ignorovat tabákové společnosti nebo firmy těžící z apartheidu v Jižní Africe, nyní by měli přehlížet banky, a kapitálové toky, jež mají v moci, přesměrovat někam jinam.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
