Koronavirus má na evropské akciové trhy horší dopad než brexit, hrozba grexitu (odchod Řecka z eurozóny) nebo třeba fukušimská jaderná havárie. Klíčový ukazatel evropských akcií, index Stoxx Europe 600, se v tomto týdnu propadl o zhruba dvanáct procent. Jedná se tak o nejhorší týden pro evropské akcie od října 2008, kdy trh panikařil po krachu investiční banky Lehman Brothers, jímž započala kritická fáze světové finanční krize. Podobně se propadají akcie americké. Americké akciové trhy se včera propadly o 4,4 procenta, nejvýrazněji od roku 2011. Pamětníci mezi akciovými obchodníky říkají, že něco tak příšerného ve své kariéře dosud nezažili. Tyto hodiny jsou dost možná horší než burzovní krach roku 1987 nebo finanční krize z doby před dvanácti lety, říká jeden z nich, Scott Minerd, šéf investic u Guggenheim Partners.
Koruna dnes vůči euru znehodnotila na svoji nejslabší úroveň od letošního prvního ledna. Euro se dnes prodávalo i za 25,48 koruny. Vůči dolaru ale česká měna své oslabování zastavila, a to navzdory celosvětovému růstu obav z dopadu koronavirové nákazy. Včera odpoledne středoevropského času se dolar prodával v korunách nejlevněji od 18. února. Dnes koruna vůči dolaru jen mírně oslabuje.
Koruně k posílení vůči dolaru pomohlo zpevňování eura vůči americké měně. Důvodem je zejména příslib německé vlády, že v rámci boje s ekonomickým dopadem šíření koronaviru zlepší podmínky pro podnikání v zemi, sníží daňovou zátěž firem a rozšíří daňové úlevy pro investice v digitální ekonomice. Už včera německý ministr financí Olaf Scholz uvedl, že zvažuje pozastavení platnosti ústavní dluhové brzdy, což by právě umožnilo výše uvedenou fiskální expanzi. Berlín chce také ulevit zadluženým německým regionům, mezi něž patří samotná německá metropole.
Německá fiskální expanze v očích trhu snižuje nutnost další expanze měnověpolitické. Zásah Berlínu by tedy měl odsunout další uvolnění měnových podmínek v eurozóně, což má zpevňující účinek na euro, a zprostředkovaně tedy i na korunu vůči dolaru. Dolar však oslabuje i „svojí vlastní vahou“, jelikož se kvůli postupu koronavirové nákazy zvyšuje šance, že americká centrální banka letos hned několikrát sníží své úrokové sazby.
Růst pravděpodobnosti, že americká centrální banka sníží své úroky, je patrný i z vývoje na dluhopisovém trhu.
Výnos desetiletých českých dluhopisů klesá, aktuálně se pohybuje kolem úrovně 1,27 procenta, nejníže od loňského října. Výnos patnáctiletého českého dluhopisu pak dnes klesl k úrovni 1,25 procenta, a to poprvé dokonce od září roku 2017.
Dluhopisy české vlády jsou totiž vnímány částečně jako bezpečné útočiště, takže i do nich mezinárodní investoři přesouvají své peníze v čase zvýšené nejistoty, i když méně než třeba do dluhopisů amerických.
Růst zájmů investorů o dluhopisy – ať americké, české či jiné – zvyšuje jejich cenu a současně snižuje výnos. Investoři v čase nejistoty vládě – ať už Babišově, Trumpově či jiným – ochotněji půjčují, aby zaparkovali své peníze, o něž by jinak, v době propadu akciových trhů, mohli přijít. Jelikož půjčují ochotněji, spokojí se s nižším úrokem, pročež právě Babišově vládě zlevňuje provoz státu českého a Trumpově administrativě zase provoz Spojených států amerických.
Výnos amerického desetiletého dluhopisu se dnes poprvé v dějinách dostal pod úroveň 1,2 procenta. Takto levně si tedy žádná z předchozích administrativ USA nepůjčovala. Rekordně levné americké půjčování už se stává zásadním předmětem prezidentské kampaně USA. Možný úhlavní Trumpův rival v listopadových volbách, Bernie Sanders, argumentuje, že Spojené státy by v čase rekordně nízkých úroků měly řádně navyšovat své veřejné výdaje a uskutečňovat další sociální programy.
Nízké výnosy neslouží jako argument jen Sandersovi, ale potenciálně také třeba českým bankéřům a dalších hypotečním zprostředkovatelům. Vývoj výnosu desetiletého dluhopisu ČR je provázán s vývojem sazeb hypoték. Pokud daný výnos trvaleji klesá, je pravděpodobné, že zlevní i hypotéky. Tržní úrokové sazby v USA dnes signalizují už výše zmíněné, tedy že americká centrální banka letos sníží své sazby hned třikrát, zejména kvůli koronaviru. Jinak Spojeným státům bude patrně hrozit recese. Tak markantní snížení základního úroku by musela reflektovat i Česká národní banka, takže i ona by přistoupila k citelnějšímu snižování svých základních sazeb. To by vyvolalo další tlak na zlevnění českých hypoték.
Zní to možná cynicky, ale kdo je přesvědčen, že koronavirová nákaza bude opravdu závažná, ten nechť si zatím hypotéku nebere. Kvůli nákaze ji může mít v příštích měsících citelně levnější.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
