Cena zlata dnes odpoledne středoevropského času poskočila na nejvyšší korunovou cenu v dějinách. Unce drahého kovu se v přepočtu prodávala i za více než 36 700 korun. Je tak pokořen dosavadní rekord, necelých 36 600 korun za unci, z loňského září.
Důvodem je opětovný růst obavy trhů z dopadů šíření koronavirové nákazy. Zlato je v takovém případě klíčovým bezpečným útočištěm investorů, kteří do něj investují, aby v nejisté době uchránili své investice a vhodně portfolio přeskupili ve prospěch bezpečnějších aktiv. Mezi ně kromě zlata patří třeba také japonský jen, švýcarský frank či americké nebo německé dluhopisy.
Napětí kvůli koronaviru se stupňuje nejen kvůli obavám z dalšího šíření vlastní nákazy, která se nyní naštěstí šíří nejpomaleji od ledna, ale také kvůli dopadu, který tato nákaza začíná mít na podniky a firmy napříč světem. Společnost Apple varovala, že její tržby za letošní první čtvrtletí budou kvůli koronaviru slabší, než se čekalo. V Číně jsou totiž kvůli nákaze zavřené mnohé závody a továrny, takže dodávky odtamtud se zastavily nebo zpomalily. Podobně jako Apple zřejmě budou muset snížit odhad svých tržeb také mnohé další západní firmy. Firmám škodí nejen to, že jsou zavřené továrny, nýbrž i to, že jsou „zavření“ Číňané – u sebe doma. V karanténě je nyní tolik Číňanů, kolik má Itálie obyvatel. Vycházky omezují i obyvatelé z oblastí mimo karanténu. Nechodí tolik na nákupy a do obchodů, takže odbyt západním firmám typu Apple klesá.
Kvůli koronaviru se nanovo zhoršuje nálada v německém průmyslu, což dnes opětovným propadem demonstroval tamní bedlivě sledovaný index ekonomických očekávání institutu ZEW. I Německo je vysoce závislé na dodávkách z Číny a na vývozu do ní.
K růstu korunové ceny zlata však kromě vzestupu jeho dolarové ceny přispívá i oslabení české měny právě vůči dolaru. Koruna dnes vůči americké měně znehodnotila na svoji nejslabší úroveň od Vánoc 2019, když se poprvé od té doby prodává při kursu opět nad 23 korunami za dolar. Koruna oslabuje ze stejných důvodů, ze kterých zdražuje zlato. V čase nejistoty dávají mnozí investoři přednost bezpečnějším aktivům, než je česká měna.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.