Na světové burzy a trhy se vrátila nervozita kvůli šíření nákazy novým typem čínského koronaviru. Nákaza už se rozšířila na čtyři kontinenty: kromě Asie a Severní Ameriky také do Austrálie a do Evropy, konkrétně včera do Francie.
Zpráva o šíření nákazy včera poslala hlavní ukazatel amerického akciového trhu, index Standard & Poor’s 500, o skoro procento níže, což značí jeho největší pokles za takřka čtyři měsíce.
Výnos desetiletých amerických dluhopisů se v reakci propadl na nejnižší úroveň od přelomu října a listopadu loňského roku. To znamená, že investoři přesouvají své peníze do takzvaných bezpečných útočišť typu právě amerických dluhopisů, jejichž cena tak roste, takže výnos klesá. Poprvé od propuknutí nákazy dnes citelněji zhodnocuje také zlato, což je další klasické bezpečné útočiště. Česká koruna vůči dolaru oslabuje na svoji nejnižší úroveň za poslední takřka měsíc, neboť i americká měna – na rozdíl od české – se řadí mezi nejvyhledávanější světová bezpečná útočiště.
Lze předpokládat, že na trhy se nyní vrátí nervozita na delší dobu. Koruna tedy bude patrně dále oslabovat, zatímco dolar, americké dluhopisy či zlato budou zhodnocovat. Inkubační doba zmíněného koronaviru je totiž minimálně týdenní, takže investoři budou žít v nejistotě, kolik se ještě objeví případů nákazy i mimo Čínu a oblast Wu-chanu a okolí, která je v postupně se rozšiřující karanténě nyní už zahrnující 40 milionů lidí – teprve od čtvrtečního dopoledne tamního času.
Pokud se šíření infekce nepodaří zamezit, začnou investoři počítat možné škody na světové ekonomice. Středně těžká až těžká pandemie, například chřipkového onemocnění, způsobuje celosvětově škodu 570 miliard dolarů ročně, takže sebere 0,7 procenta ročního globálního ekonomického výkonu, plyne z odhadu Světové banky. Například šíření infekce SARS v roce 2003 způsobilo škodu za padesát miliard dolarů. Infekce MERS, čili „velbloudí chřipka“, jež se sice původně objevila na Blízkém východě, ovšem v roce 2015 zvláště silně zasáhla Jižní Koreu a přiměla tamní centrální banku snížit své úrokové sazby rekordně nízko, neboť těžce poznamenala turistický ruch v zemi a tamní maloobchodní tržby.
Rovněž i nyní je maloobchod „první na ráně“. V uplynulém týdnu například klesaly akcie firem jako Burberry nebo Swatch. Číňané nakupují až 35 procent světového luxusního zboží, jako jsou právě hodinky či kabelky. V době šíření nákazy SARS činil podíl jejich nákupů na světovém trhu luxusu pouze deset až patnáct procent. Pokud tedy nyní jejich poptávka ochromí, půjde o věc, kterou historie vlastně nepamatuje. Je zřejmé, že nebudou-li Číňané moci cestovat nebo pokud budou řešit úplně jiné záležitosti, než zda si pořídit luxusní hodinky či další kabelku, branže luxusu nemá šanci tento výpadek poptávky ničím zacelit.
Agentura Bloomberg odhaduje, že trhy se nyní celkově dostanou do paniky v tom případě, kdy by se škoda na světovém ekonomickém výkonu způsobená novým typem koronaviru odhadovala v letošním roce na jedno procento světového ekonomického výkonu, což v cenách konce roku 2018 odpovídá zhruba 860 miliardám dolarů. Infekce by se také musela výrazněji rozšířit i do klíčových světových ekonomických celků, jako jsou Spojené státy či Evropská unie.
Epidemiologové a další experti se domnívají, že dlouhodobě v zákrytu číhá vir, resp. nějaká jmutace, či bakterie zatím nespecifikované „infekce X“, která se dříve či později rozšíří po celém světě jako před více než sto lety takzvaná španělská chřipka – s potenciálně obdobně devastujícími účinky. Španělská chřipka v letech 1918 až 1920 usmrtila až sto milionů lidí. Zatím nelze vyloučit, že touto „infekcí X“ není právě se šířící nákaza koronavirem. To trhům pochopitelně na klidu nepřidává.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
