Už jen týden mají lidé na podání přiznání k první letošní dani – dani z nemovitosti. Mnohé přitom čeká nepříjemná pravda, daň se jim totiž oproti loňsku zdvojnásobí.
Přiznání musí do konce ledna podat všichni ti, kteří se v roce 2019 stali majiteli pozemku, domu či bytu. Nesmí na něj zapomenout ani ti, kteří na již přiznané nemovitosti loni provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali či jinak upravili, takže došlo třeba ke změně výměry pozemku nebo ke zvýšení nadzemních podlaží.
Lidé, kteří daňové přiznání na nemovitost již podali a loni u nich nedošlo k žádné z uvedených změn, nové přiznání letos nepodávají. Takže ani lidé, kterým se daň zdvojnásobuje, nové přiznání nutně nepodávají. Pouze se mění výpočet daně, její koeficient, a na jaře majiteli nemovitosti přijde složenka na dvojnásobnou částku než loni. Týká se to majitelů nemovitostí jen v některých oblastech ČR. Například na řadě míst hlavního města Prahy. Ale nejen tam.
Bydlení mnoha Pražanům zdražuje kvůli nové vyhlášce o výši koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, jež nabyla účinnost letos 1. ledna. Touto vyhláškou je pro celé území hl. m. Prahy zaveden místní koeficient ve výši 2. Po osmnácti letech se tedy v metropoli zásadně mění způsob výpočtu daně z nemovitostí. Daň z rezidenčních nemovitostí se nyní bude lišit podle toho, v jaké městské části se příslušná nemovitost nachází.
Starostové jednotlivých pražských městských částí dlouho volali po tom, aby mohli výši daně přímo ovlivňovat. Loni byli vyslyšeni, přičemž ve 33 městských částech metropole tamní obyvatelé pocítí od právě od letoška zvýšení nemovitostní daně, zatímco ve 24 městských částech zůstane daň bez změny (např. v Praze 2, v Praze 4, v Praze 6). Z uvedených 33 městských částí se v osmi daň zvýší jen mírně (např. v Praze 12, v Praze-Kolodějích, v Praze-Libuši), ve čtyřech bezmála dvojnásobně (např. v Praze 11, v Praze-Klánovicích) a jednadvaceti pak dvojnásobně (např. v Praze 1, v Praze 3, v Praze 10, v Praze-Řeporyjích).
Zvyšování daně z nemovitosti ve většině pražských městských částí není rozumným krokem. Zvýšení dále zdraží bydlení, které je již nyní v metropoli pro řadu lidí velmi drahé. A to tak, že se někteří Pražané musejí vystěhovávat za město nebo třeba odmítat nebo odsunovat založení rodiny či její početní rozrůstání, což v příštích desetiletích pochopitelně zhorší dopad populačního stárnutí na tuzemský penzijní systém nebo systém financování veřejné zdravotní péče. Nelze předpokládat, že by se na trhu dostatečně rychle objevily nové městské byty, financované i z vyšší nemovitostní daně. To proto, že výstavba trvá v ČR řadu let; příslušná povolovací řízení jsou, jak známo, jedna z nejdelších na světě.
Řadový Pražan tak bude čelit zase o něco vyšším nákladům bydlení. Přitom v Praze je už nyní v rámci celé ČR takřka nejvyšší podíl domácností, které v pravidelném šetření Českého statistického úřadu uvádí, že mají značnou obtíž vycházet se svým příjmem.
Daň z nemovitosti se letos zdvojnásobí nejen Pražanům. Se zdvojnásobením daně z nemovitosti musí počítat také majitelé nemovitostí v Ústí nad Orlicí. Tamní občané vyšší daní z nemovitosti přispějí na platy úředníkům. Nedávné rozhodnutí vlády navýšit platy úředníkům o 1500 korun představuje navýšení mzdových nákladů města o takřka dva miliony korun, které pokryjí z navýšené daně právě majitelé nemovitostí. Na vyšší daň z nemovitosti se musí připravit také podnikatelé v Chebu nebo někteří obyvatelé Plzně.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
