Důvěra v českou ekonomiku v lednu oslabila z prosincových 99,1 bodu na 98,1 bodu, a dostala se tak na nejnižší úroveň od léta 2014. Hlavní příčinou byl pokles důvěry spotřebitelů.
Spotřebitelům se s příchodem nového roku zhoršila nálada, neboť si přečetli nové ceníky, takže už ví, že si letos připlatí třeba za elektřinu nebo za vodné a stočné. V novém roce jim zdražuje také tabák či tvrdý alkohol, ani to náladu nezlepší. Na inflaci, jaká na přelomu roku panuje, nebyli dlouhá léta zvyklí. Vždyť míra spotřebitelské inflace je nejvyšší od roku 2012. A i to pochopitelně náladu spotřebitelům spíše kazí. Obava z dalšího růstu cen však mezi spotřebiteli nenarůstá. Zdá se, že lednový „náraz“ je opravdu do značné míry jednorázový. Navíc třeba v případě vodného a stočného mohou už od května počítat zase se zlevnění, protože dojde ke snížení sazby DPH na vodné a stočné.
Podnikatelé ve stavebnictví mají horší náladu, neboť stavební trh se vyvíjí „ode zdi ke zdi“. Po pokrizových, hubených letech, která skončila vlastně teprve v roce 2016, rychle přišla léta tučná, dá se říci až „přetučnělá“. Stejně jako organismus, který si během hubených let zvykne jen na malý přísun potravy, nemá kapacitu vstřebat „nášup“ let „přetučnělých“, nedisponuje ani tuzemské stavebnictví kapacitou absorbovat nynější nárůst poptávky. Kapacitní omezení plyne z toho, že během hubených let odešla z byznysu řada stavebních firem. Snížily se také početní stavy zaměstnanců ve stavebnictví. Na přehřátém trhu práce a v době rekordně nízké míry nezaměstnanosti je pro stavební firmy obtížné získávat nové vhodné zaměstnance, což samozřejmě kapacitní omezení stavební produkce jen utužuje. Nedostatek vhodné pracovní síly kazí podnikatelům ve stavebnictví momentálně náladu nejvíce.
V průmyslu stojí za zhoršováním nálady mezinárodní situace. Problémy mají například subdodavatelé automobilovému průmyslu, ale také hutnický či těžební průmysl. Zdá se však, že letos by se mohla situace stabilizovat. Zmírňuje napětí kolem obchodní války USA a Číny i kolem brexitu, přičemž se zároveň zastavuje propad německé ekonomiky a tamního průmyslu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
