Premiér odvolal Vladimíra Kremlíka po předražené zakázce na e-shop s dálničními známkami. O víkendu by se měl uskutečnit heckathon, na kterém se nezávislí experti pokusí dát dohromady stejný e-shop zcela zdarma.
„Pokud to zvládnou za víkend, bude zjevné, že něco, co se dá udělat v podstatě zadarmo, má stát 400 milionů korun na účet daňového poplatníka. To je naprosto nehorázné a ta zakázka by samozřejmě měla být zrušena,“ konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Vidí to jako dostatečný důvod pro odvolání ministra dopravy Kremlíka. Na zakázku by ale měli doplatit i další. Protože ministr určitě nebyl jediný, kdo se na jejím zadávání podílel. Kauza ukazuje i na systémové nedostatky ve schvalovacím procesu.
Kovanda ale připouští, že v resortu dopravy funguje značná setrvačnost. Ministři tak často doplácejí na kroky svých předchůdců. Ministr dopravy pak plní často nezaslouženě roli hromosvodu všeobecné frustrace. „Přitom než naprojektujete a postavíte dálnici, uběhne při zdlouhavosti stavebních a povolovacích řízení třeba devět let. A ministr, který nastoupil před devíti měsíci nebo i dvěma lety nemá šanci stavbu rozhýbat. Nebo zajistit, že vlaky nebudou mít zpoždění.“
Nový ministr dopravy Karel Havlíček by podle premiéra Babiše měl resort řídit trvale současně se svým dosavadním resortem průmyslu a obchodu. „Slučování resortu dává smysl. Pokud se odstraní přebytečné duplicity a budou vhodně využity synergie.“ Podle Kovandy právě s tím má premiér Babiš zkušenosti z byznysu. Zastřešení obou úřadů pod jedno superministerstvo hospodářství by mohlo být efektivní taky s ohledem na vzájemnou součinnost ve snižování emisí. Průmysl a doprava jsou totiž největšími znečišťovateli. Ale byznys není státní správa a je velkou otázkou, zda je v moci jediného, byť pracovitého člověka takovou agendu obsáhnout. Lukáš Kovanda je v tomto ohledu spíš skeptický.
Další témata rozhovoru: rozvoj dopravní infrastruktury a celospolečenské problémy; personální a finanční poddimenzovanosti v sociálních službách; ekonomické fórum v Davosu; digitální daň.
Lukáš Kovanda, ekonom
Objektivně řečeno, ten eshop, jak se tomu mediální zkratkou říká, byl opravdu předražený. Víme, že nyní o víkendu proběhne takzvaný heketon, kde budou nezávislí experti, odborníci na IT, programátoři, vývojáři dávat dohromady eshop zcela zdarma a tedy ukazuje se, pokud zvládnou během víkendu, tak bude zjevné tedy, že něco co lze udělat v podstatě zadarmo, tak stálo nebo mělo stát, má stát 400, přes 400 milionů korun na účet daňového poplatníka, což je naprosto nehorázné a ta zakázka samozřejmě by měla být zrušena a pan Havlíček uvedl, že udělá všechno pro to, aby se tak stalo, takže to opodstatnění dává smysl, zda to byl jediný důvod odvolání nebo ještě existují další, které nejsou v mediálním prostoru zmiňovány, to já nevím, do hlavy panu premiérovi nevidím, ale tento důvod mi přijde dostatečně závažný na to, aby k odvolání došlo a zřejmě tedy by měli být odvoláni nebo skončit ve funkci další odpovědní, protože pan ministr Kremlík nebyl jediným, kdo za to byl zodpovědný.
Zita Senková, moderátorka
Právě, jaká jsou vůbec pravidla to nastavení, Státní fond dopravní infrastruktury, dodavatelé, jak už víme, nevybíral v otevřeném tendru, podepsal mnohamilionovou smlouvu, aniž by to s kýmkoliv konzultoval, fond se ale brání, že se na něj tato povinnost nevztahuje.
Lukáš Kovanda, ekonom
Je to otázka, já si myslím, že takto velká zakázka měla projít, řekněme, měla projít větším.
Zita Senková, moderátorka
Konzultacemi?
Lukáš Kovanda, ekonom
Většími konzultacemi, nějakým zásadnějším řízením, než se tak stalo, protože já si myslím, že to je rozhodně zásadní věc a že to prošlo takhle bez vědomí třeba i premiéra, to samozřejmě je překvapivé a ukazuje se, že existují i systémové nedostatky v tom, jak vlastně dochází k zadávání těchto velkých zakázek.
Zita Senková, moderátorka
Doprava je evidentně nelehký resort, či možná lépe řečeno i nevděčný, šéf je na pranýři 24 hodin denně, v čem je problém vůbec této problematiky?
Lukáš Kovanda, ekonom
Máte pravdu, doprava je opravdu náročný resort, každý z nás v podstatě má s dopravou své zkušenosti, kdykoliv je ucpaná dálnice D1 nebo nějaký jiný tah nebo vlaky mají zpoždění, tak samozřejmě první koho, kdo nás napadne, je pan ministr dopravy, paní ministryně tuším nebyla v historii České republiky, takže pan ministr dopravy a je to takový často hromosvod, prostě zase na druhou stranu je třeba přiznat, že ta setrvačnost v tom resortu dopravy je značná, že než naprojektujete dálnici, než jí postavíte, to uběhne třeba 8, 9 let a hlavně při té zdlouhavosti stavebních a povolovacích řízení v České republice a čekat, že ministr, který nastoupil před devíti měsíci nebo i před dvěma lety, rychle rozhýbe například stavbu dálnic nebo zajistí, že vlaky nebudou mít zpoždění, to si myslím, že je nerealistické, takže často ti ministři dopravy jsou tím hromosvodem jaksi nezaslouženě a samozřejmě vzniká z toho zlá krev, která pak se přitahuje do negativních politických bodů a i to mohlo částečně vést premiéra Babiše k tomu, že odvolal právě pana Kremlíka, protože se obával vzedmutí jakési negativní vlny, která by nastala třeba i v souvislosti s tím heketonem zmíněným, kdyby se vlastně, možná se to ukáže o víkendu, že je opravdu něco, co lze udělat v podstatě zadarmo, stálo 400 milionů korun, ale počkejme si.
Zita Senková, moderátorka
Vladimír Kremlík byl odvolán, proč byl právě on jmenován před tím tři čtvrtě rokem právě do této funkce?
Lukáš Kovanda, ekonom
Tak opozice uvádí, že ministr, že pan premiér Babiš vlastně nemá lidi, kterým by obsazoval jednotlivé posty, já si to úplně nemyslím.
Zita Senková, moderátorka
Byla to dobrá volba, jestli můžeme teď s odstupem několika měsíců hodnotit, co se vůbec.
Lukáš Kovanda, ekonom
Tak takhle po bitvě je každý generálem, zřejmě to dobrá volba nebyla, jak se ukazuje, protože skutečně toto si měl pan ministr ohlídat, to je věc, která by se neměla stávat. To není nějaké, nějaká drobnost, to se zdá být opravdu velkou věcí a není to čistě hra pana premiéra, protože v podstatě většina nebo všichni IT odborníci uvádějí, že to je jednoznačně předražená věc, a to by se státu rozhodně stávat nemělo, takže z tohohle hlediska to prostě nezvládl pan ministr, toto měl mít pod kontrolou a takto viděno v tomto kontextu tedy nebyl dobrou volbou a možná přesvědčil, jak uvádí pan premiér pana Babiše tím, že vlastně zvládal to právnické řemeslo, že je dobrým právníkem, ale asi být dobrým právníkem, na vedení resortu dopravy prostě nestačí.
Zita Senková, moderátorka
Každopádně pan premiér pochválil Vladimíra Kremlíka za jeho pracovitost, co se mu povedl za toho pouhého tři čtvrtě roku?
Lukáš Kovanda, ekonom
Tak on byl spíše udržovací ministr, já si myslím, že i vzhledem k tomu, k té setrvačnosti v tom resortu dopravy je za tak krátkou dobu obtížné vypíchnout něco, co by se mu dalo jednoznačně přičíst a kde by se nedalo říci, že třeba to je spíše věc, za kterou může, ať už v negativním nebo pozitivním smyslu jeho předchůdce Dan Ťok, který byl v úřadu nepoměrně déle, takže můžeme říci, že třeba start mýtného systému, se povedl celkem bez zádrhelů, na druhou stranu liberalizace železnice, přechod na tu liberalizace železnici koncem loňského roku, víme, že tedy jej doprovázelo řada problémů a řada zpoždění a roztrpčení lidí, takže to se nepovedlo, ale zase vinit z tohoto pana ministra, to si myslím, že by bylo hodně zkratkovité.
Zita Senková, moderátorka
I on zdědil spoustu problémů od svých předchůdců, tak jak je teď zdědí Karel Havlíček, proč má Lukáši Kovando, Česká republika takové problémy s dopravní infrastrukturou, co byste řekl?
Lukáš Kovanda, ekonom
To je věc, která se táhne v podstatě od změny režimu v roce 1989, kdy Česká republika nebyla nikdy to pořádně převzít, vzít za svou určitou koncepci, určitou dlouhodobou vizi dopravního rozvoje, například rozvoje vysokorychlostní železnice, se hovoří právě od počátku devadesátých let a stále jí nemáme a teď jsou takové smělé plány, v uvozovkách smělé, že snad v roce 2050 bude alespoň rychlodráha Praha Drážďany, no tak tímto tempem opravdu stavět takto důležité stavby, které mají nejen ekonomický ale společenský význam, protože například ze studií z Německa plyne, že jestliže zlepší dostupnost příhraničních oblastí, třeba vysokorychlostní železniční, že jaksi zlepšujete ekonomickou situaci v příhraničí, což vede k tomu, že politická scéna je i méně polarizovaná, protože ti lidé v těch odřízlejších částech země se už necítí tak vzdáleni od toho centra. V České republice by se necítili ti lidé v Sudetech bývalých tak vzdáleni od té pražské nebo brněnské kavárny a přispělo by to k tomu, že by společnost byla třeba i méně politicky polarizovaná, takže ta dopravní obslužnost má velký význam nejen čistě ekonomický, ale také řekněme společenský a toto jsme v těch posledních 30 letech podcenili a hledat jeden důvod, pro mě je těžké, ale my dnes stavíme opravdu třeba ty pověstné dálnice výrazně pomaleji než třeba Maďaři, Poláci a dokonce i než Slováci, tak tady je problém zase, zase třeba s těmi dlouhými povolovacím stavebními řízeními, která jsou jedna z nejdelších na světě, na úrovni Burundi nebo Pobřeží slonoviny. Tak toto je jedna věc, kterou bysme určitě měli zlepšit, teď se na tom pracuje, ale není to jednoduchý proces.
Zita Senková, moderátorka
Jak se vám jeví představa, že vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu, teď nehledě na osobou pana Havlíčka by měl obsáhnout nebo obsáhne veškerou agendu nového superúřadu s dopravou v gesci.
Lukáš Kovanda, ekonom
Tak panu Havlíčkovi údajně přezdívají malá jaderná elektrárna pro jeho velkou dávku energie, s níž přistupuje ke svým pracovním povinnostem.
Zita Senková, moderátorka
On sám se tím netají, říká, že pracuje 19 hodin denně, ale jedná se mi teď o to slučování resortu.
Lukáš Kovanda, ekonom
Slučování dává smysl, pokud bude provedeno tak, že se odstraní přebytečné duplicity a pokud budou vhodně využity synergie mezi těmi ministerstvy, víme dokonce, že zrovna ministerstvo dopravy a ministerstvo průmyslu a obchodu má v sobě, k sobě velice blízko, budovy hlavní těchto ministerstev asi 10 minut pěšky na pražském nábřeží, takže určitě tam některé synergie být mohou, myslím si, že i premiér Babiš má se slučováním a s odstraňováním duplicit a s využíváním synergií zkušenosti z byznysu, protože vlastně tím ovládal stovky firem, tak samozřejmě hledal, jak uspořit, jak odstranit duplicity, jak naopak využít synergií, ale zase byznys není státní správa, takže trochu tedy se obávám, že by mohl narazit, ostatně ten jeho plán kritizují i jeho koaliční spojenci, lépe řečeno ti, kteří vládu podporují, mám na mysli komunisty. Jakési velké ministerstvo hospodářství, superministerstvo opravdu by měl velice rozsáhlou agendu, ale dává to smysl třeba i v rámci boje za nebo v rámci toho nastavení, které už vlastně nyní je platné a to, že chceme dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality a právě průmysl a právě doprava patří k největším emitentům oxidu uhličitého a jestliže by byly zastřešeny pod jednou střechou, pod jedním super ministerstvem, tak by jaksi mohly v rámci právě té synergie postupovat vstříc té uhlíkové neutralitě efektivněji účinněji, než když budou každé ministerstvo zvlášť, takže určitě má i své plusy, ale opravdu ta agenda je velice rozsáhlá, je velkou otázkou, zda je v moci jednoho člověka, byť je to super výkonná jaderná elektrárna, byť malá, pan Havlíček zde je v moci jednoho člověka, tedy toto utáhnout. Já jsem k tomu poměrně skeptický, ale uvidíme, třeba se to zvládnout dá, těžko v tuto chvíli hádat. Existují země v Evropě, které mají i citelně nižší počet ministerstev než Česká republika, takže pokud bysme o jedno, dvě ministerstva přišli, tak to rozhodně v evropském kontextu není nic ojedinělého.
Zita Senková, moderátorka
Lze vidět ve světě třeba nějaký trend, co se týče jednotlivých resortů, možná jejich slučování nebo vůbec rozdělení?
Lukáš Kovanda, ekonom
Ten trend byl v uplynulých letech, v těch letech poznamenaných světovou hospodářskou krizí právě tlakem na úspory, to znamená, že se spíše právě hledala, hledaly způsoby, jak docílit úspor ve státní správy, včetně právě rušení ministerstev. Víme, že i v České republice v uplynulých letech docházelo k rušení některých ministerstev, například ministerstva informatiky, takže to není úplně bezpříkladný krok dokonce ani v České republice, tady spíš mám obavu o to, že opravdu ta agenda zrovna těchto dvou ministerstev je opravdu velice rozsáhlá, což třeba ministerstvo informatiky tak rozsáhlou agendu nemělo, bylo tedy jednodušší jej začlenit tu agendu pod nějaké jiné ministerstvo.
Zita Senková, moderátorka
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Tragický požár ve Vejprtech poukázal mimo jiné na problém s počtem zaměstnanců v sociálních službách v celé České republice. Starostka města Jitka Gavdunová upozornila na podstav personálu, jak vidíte vy pane Kovando vlastně situaci v těch sociálních službách, připravuje novela zákona, v sociálních službách má platit od 1. ledna 2021. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce přijít s novými, řekněme, standardy, což znamená, že by bylo maximálně 13 klientů na pečující osobu, pomůže to?
Lukáš Kovanda, ekonom
Určitě by toto pomohlo jednoznačně, otázka jak toho docílit, protože samozřejmě, když bude vlastně méně těch klientů na jednoho pečovatele či pečovatelku, tak to přispěje ke zkvalitnění služeb a je to záhodné i z hlediska toho, že vlastně čeká nás, už probíhá poměrně citelné stárnutí populace, bude stále větší poptávka, máme hovořit v těchto ekonomických termínech právě po pečovatelských službách nejen tedy pro postižené, ale třeba právě pro staré lidi, penzisty důchodce, domovy důchodců a tak dále, léčebny dlouhodobě nemocných, to všechno budou vlastně, to je odvětví budoucnosti, ono se to možná tak nejeví, ale opravdu právě z důvodu demografického vývoje tomu tak bude a je třeba na to se už nyní připravovat, protože nás to čeká a nemine a jednou z těch věcí, které, na které je třeba zapracovat, je prostě využívat síly ze zahraničí, to je samozřejmě politicky velice citlivý krok, ovšem i paní starostka Gavdunová uváděla, že tím klíčovým problémem je to, že je obtížné sem dostat pracovní sílu ze zahraničí, která by byla třeba ochotné i pracovat v těch pečovatelských domech a sociálních službách, ale naráží na poměrně přísnou azylovou politiku, uplatňování, uplatňování zahraničních pracovníků na českém trhu práce, já osobně se domnívám, že opravdu není imigrace jako imigrace, ale pokud budeme přistupovat k tomu přistěhovalectví, té pracovní síly jaksi rozvážně a selektivně a nebudeme ani zbytečně striktní, ani zbytečně benevolentní, najdeme jakousi střední cestu, což myslím nyní nenacházíme úplně, nyní jsme příliš striktní, zdá se jestliže například budeme přijímat více vzdělané Ukrajince nebo vzdělané lidi z Balkánu, tak si myslím, že to českou ekonomiku obohatí a že to nakonec bude nutnost i vzhledem k tomu demografickému vývoji a také vývoji jaksi ekonomickému, protože konkrétně problémem Vejprt je také to, že v blízkosti Německo a pro řadu tamních lidí se prostě stále vyplácí pracovat v Německu, kde dostanou v přepočtu na české koruny prostě výrazně vyšší mzdu, takže zde hraje zde roli i to, že jaksi pomalu, pomalu doháníme ty vyspělejší země Evropské unie, což zase souvisí s některými omyly v naší hospodářské politice, třeba s intervenčním režimem České národní banky, kteří zbytečně oslabil korunu a stále ta koruna je slabší, než by byla nebýt té intervence.
Zita Senková, moderátorka
Ještě můžeme přidat právě tu dostupnost ve smyslu infrastruktury dopravní, jak jsme o tom hovořili.
Lukáš Kovanda, ekonom
Jednoznačně to je, to jste mi hezky přihrála, protože, když jsme o tom vlastně hovořili, jestliže samozřejmě by byly Vejprty lépe dopravně obslužné a obecně oblast příhraničí, tak samozřejmě tam bude i větší nabídka té práce, lidi tam budou cestovat třeba i z nějakých centrálních oblastí České republiky, ale prostě takto při té horší dopravní obslužnosti je to pro ně obtížnější a nejjsou ochotni to podstupovat, takže přesně i proto je třeba stavět ty vysokorychlostní železnice, aby a nejen ty ale i dálniční síť, aby prostě byly tyto oblasti lépe dostupné, což pak podpoří celou ekonomiku té oblasti příhraniční.
Zita Senková, moderátorka
A přitom Česká republika je po šesti letech nejinovativnější ekonomikou Visegrádské skupiny.
Lukáš Kovanda, ekonom
Je to tak, je to podle indexu agentury Bloomberg, takže opravdu si můžeme v tomto gratulovat, protože se daří například, co se týče patentové politiky, co se týče oznamování patentů, my jsme v první desítce na světě, to znamená, máme velice vtipné lidi, to co se nedaří v oblasti té inovace je to, že stále náš průmysl je až příliš, řekněme ve dvacátém století.
Zita Senková, moderátorka
Co tím myslíte?
Lukáš Kovanda, ekonom
No, že to je takový ten průmysl, který příliš neklade důraz na ten high tech sektor, na tu vysokou přidanou hodnotu, ale celkově si vedeme v rámci srovnání s visegrádskými zeměmi opravdu velmi dobře a právě v tom roce letošním, v roce 2020 jsme překonali Polsko, takže jsme v rámci Visegrádu první a jsme dokonce na tom lépe než země typu Portugalska, Španělska, Lucemburska dokonce Hongkongu, co se inovací týče, takže určité pozitivní záblesky jsou patrné, ale rozhodně to není něco, s čím bychom se měli spokojit a měli bychom dále pracovat třeba právě na rozšíření toho podílu těch high tech odvětví s vysokou přidanou hodnotou.
Zita Senková, moderátorka
To ještě koruna od začátku roku výrazně zpevňuje vůči euru, dostala se dokonce na nejsilnější úroveň za posledních 7 let, co jí posiluje?
Lukáš Kovanda, ekonom
Jednak tedy investoři si všímají toho, že jaksi Česká republika je přece jenom trochu jiná kategorie než Polsko a Maďarsko, oni nás často házeli do jednoho pytle s těmito zeměmi, ale tam ta situace politická není tak čitelná, pro ně lépe řečeno, obávají se toho, že tam mohou se dostat třeba do křížku zase s Bruselem, což v České republice snad nehrozí, takže to jeden z důvodů, ale další důvod je ten, že Česká republika ač se to nezdá někdy z té debaty, tak má velice zdravé veřejné finance, my máme čtvrté nejzdravější veřejné finance v rámci Evropské unie, určitě nejzdravější právě se zemí Visegrádu a celkově ten ekonomický rozvoj České republiky, včetně nejnižší míry nezaměstnanosti nahrává tomu, že ti investoři věří české měně a Česká národní banka navíc má vysoké sazby nastaveny, vyšší daleko než v eurozóně, což zatraktivňuje korunu jakožto úložiště pro přebytečné prostředky a to je vede také k investicím do koruny.
Zita Senková, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Pod Alpami jako každý rok začali diskutovat vlivní političtí ekonomičtí lídři světa. Co letos přinese davoské světové ekonomické fórum? Bude mu podle všeho dominovat zelená. Forum totiž považuje v současnosti klimatické změny za největší riziko, ostatně už včera promluvila mimo jiné švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která opět kritizovala světové vůdce za nečinnost v otázce zlepšení klimatu a zopakovala loňskou větu, že náš dům je stále v plamenech.
Lukáš Kovanda, ekonom
Mnozí se loni ušklíbali, že je to jakési světové environmentální fórum, že už tedy to přízvisko ekonomické není na místě, pokud se tak ušklíbali loni, letos ještě o důvod více, protože skutečně ta agenda tam každý rok se sestavuje 5 nejdůležitějších témat, která budou řešena v rámci toho, kterého fóra a jsou to současně i globální rizika, která vidí ty účastníci toho fóra a letos v tom letošním šetření, v tom letošním průzkumu hned prvních 5 nejdůležitějších témat globálních rizik je environmentálního rázu. To znamená je to zejména samozřejmě extrémní klima, extrémní počasí, ale také třeba selhání člověka v boji s klimatickou změnou, takže toto jsou opravdu ty klíčové, klíčová témata toho letošního Davosu a v podstatě poprvé v historii Davosu, která se píše od počátku sedmdesátých letech, tak 5 nejdůležitějších témat jsou environmentální otázky, to se ještě nikdy nestalo, takže letos to opravdu se vší parádou jednoznačně dominují témata environmentální zelená.
Zita Senková, moderátorka
A co zbylo v uvozovkách z té ekonomiky, třeba promluvil na úvod zasedání americký prezident Donald Trump, který označil ty obchodní dohody, které Spojené státy uzavřely s Čínou a Mexikem a Kanadou za vzor pro jedenadvacáté století, co s ekonomických témat budou politici řešit?
Lukáš Kovanda, ekonom
Já se k tomu dostanu, ale ještě k tomu Trumpovi, on trochu samozřejmě je to třeba číst v rámci svého osobního PR, které on si dělal v Davosu, aby trochu odvedl pozornost od toho, co se děje ve Spojených státech, kde jaksi běží ten proces soudů s ním vlastně, kdy senát posoudí jej a mohlo by to vést až k jeho sesazení, což se patrně nestane, protože senáty ovládají republikáni a ty jej nesesadí, nicméně je to pro něj i tak poměrně nepříjemná záležitost, no a včera v rámci svého projevu v Davosu líčil na své poměry ten ekonomický stav nejen Spojených států, ale vlastně světa v poměrně růžových barvách, snažil se tedy působit jako pozitivní chlapík, který to všechno vidí příznivě a do konce takové ty obvyklé šťouchance do spojenců v NATO třebaže nedávají dost na armádu a vojsko, tak si odpustil, ale je to třeba skutečně číst v rámci té vnitropolitické situace ve Spojených státech, kterou se snažil překrýt tímto svým projevem. No a co se týče těch dalších ekonomických témat, mimochodem tento Trumpův velice optimistický projev pomohl zrovna české koruně také trošku, takže ta posílila zrovna včera na svůj nejsilnější úroveň proti euru za, od roku 2012, i protože Trump prostě zástupce nejsilnější světové ekonomiky vylíčil budoucnost v růžových barvách, což jaksi vyhnalo optimismus do tváří těch obchodníků i z těch s tou korunou a jeli si jí tedy nakupovat více.
Zita Senková, moderátorka
To by mohl mluvit častěji, když vlévá tolik optimismu.
Lukáš Kovanda, ekonom
No, ale on pak večer už zas něco začal říkat o tom že, že zase ty celá evropská auta ještě nejsou zcela ze stolu, ale tím nejdůležitějším tématem, abych se vrátil k té vaší otázce alespoň stručně k ekonomickým v Davosu, bude nepochybně nerovnost, nerovnost jak mezi jednotlivými zeměmi, to znamená nerovnoměrné rozdělování bohatství třeba mezi severem, jihem, ale také v rámci jednotlivých zemí mezi muži a ženami, takže nerovnost na mnoho způsobů řekněme bude klíčovým ekonomickým tématem letošního Davosu.
Zita Senková, moderátorka
A také Washington a Paříž uzavřeli, řekněme, příměří, co se týče digitální daně, tu by měla schválit také naše Poslanecká sněmovna.
Lukáš Kovanda, ekonom
Ano přesně tak, tak to bylo další pozitivum, další snaha tedy Donalda Trumpa působit pozitivně kladně, příznivě, je to pozitivní zpráva i pro Českou republiku, protože víme, že tuším začátkem tohoto týdne probleskla informace, že právě americká vláda zvažuje také jaksi odvetné opatření za tu českou digitální daň, která má více než dvojnásobnou sazbu, oproti té dani francouzské vůči níž se tedy Donald Trump chystal zasáhnout, naštěstí nyní díky tomu vámi zmíněnému příměří nezasáhne snad, ale právě proto je to i pozitivní poselství pro Českou republiku, že snad, tak jak například říká ministryně financí Schillerová, snad tedy nebudeme pykat za tu digitální daně tím, že se proti nám Spojené státy začaly vést celní válku, to by samozřejmě poškodilo vývozce české do Spojených států a mohlo by nás stále daleko více celospolečensky, než kolik bude přínos z té naší digitální daně, který se odhaduje na zhruba 5 miliard korun, takže já si myslím, že bychom měli obecně v případě té digitální daně posečkat, až bude na stole globální řešení, zdanění těch velkých internetových společností, jako je Facebook či Google a toto řešení globální nyní připravuje organizace OECD a počítá se při přípravě tohoto řešení i se Spojenými státy, které se účastní, takže pak nebude hrozit, až toto řešení globální bude na stole, že budou Spojené státy provádět nějaká odvetná opatření, jako když si tu daň zavedeme jednostranně, takže já bych počkal na to řešení, myslím si, že to je zbytečně ukvapený krok ministerstva financí a 5 miliard není něco, co nás vytrhne, zvláště když hrozí to, že opravdu přijde odveta a třeba země jako Dánsko nebo Irsko odmítají tu digitální daň právě proto, že se bojí zhoršení ekonomických vztahů se Spojenými státy.
Zita Senková, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda, děkuji za váš čas a za vaše názory a těším se na další setkání, na slyšenou.
Lukáš Kovanda, ekonom
Na slyšenou, hezký den.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
