Akcie výrobce letadel Boeing se včera propadly na své minimum za poslední více než rok. Naposledy byla jejich cena nižší na samém začátku roku 2019, kdy ovšem na trzích dozníval panický výprodej z konce roku 2018, takže stlačené byly ceny akcií obecněji, nikoli pouze těch Boeingu.
Nyní je situace jiná. Akciím ostatních firem se zpravidla daří, zatímco Boeing padá na více než roční minimum. Důvodem je další odklad návratu problémových letadel Boeing 737 Max do vzduchu. Uzemněna jsou už od loňského března, do provozu se však podle nejnovějšího vyjádření Boeingu nevrátí dříve než v polovině letošního roku.
To v praxi znamená, že letečtí přepravci se musí připravit na další prázdniny – čili vrchol sezóny – bez Maxů. S dalšími škodami, jež z uzemnění plynou, musí tedy počítat i tuzemský letecký přepravce Smartwings. Tomu zákaz provozu Maxů způsobil loni škodu za zhruba 1,5 miliardy korun. Letos by se mohla celková škoda vyšplhat až ke třem miliardám. Ještě nedávno přitom Smartwings počítal, že problémové stroje zprovozní letos v květnu.
Termín návratu letadel do provozu se neustále odsouvá. Loni v dubnu či květnu měly optimistické odhady za to, že by se mohla vrátit do vzduchu ještě před loňskými prázdninami. Jen největší pesimisté hovořili o roku 2020, a to ovšem ještě o jeho prvním čtvrtletí. Nyní je tedy zřejmé, že se to nestihne dokonce ani v první polovině letošního roku.
Letečtí přepravci obecně nemohou vrátit letadla do provozu hned, jakmile příslušný regulační úřad opětovné uvedení do provozu schválí. Letecké společnosti nejdříve obdrží informace o tom, jak provést aktualizaci palubního softwaru. Poté příslušné změny provedou. Další čas spolyká nutné zatrénování pilotů, kteří se musí s aktualizovaným softwarem sžít. Někteří letečtí přepravci musí zaškolit třeba i tisíce pilotů. Smartwings disponuje v mezinárodním srovnání spíše nižším počtem problémových letadel 737 Max, což je v tomto ohledu výhoda. Nicméně bude třeba také provést zalétávání „nově seřízených“ letadel, pochopitelně ještě mimo komerční provoz, což si vyžádá další čas.
Po uvedení letadel do běžného provozu je navíc třeba počítat s tím, že část klientely s nimi nebude ochotna létat. Kvůli reputačnímu šrámu. To pro letecké přepravce představuje zvýšené náklady marketingového rázu, aby prostřednictvím vhodně zacílené komunikační kampaně veřejnost přesvědčili o bezpečnosti letadel.
Je přitom pravděpodobné, že evropský regulátor bude potřebovat nějaký čas na přezkum rozhodnutí svého amerického protějšku. Čas pro popsaný proces vrácení letadel do provozu se tedy v Evropské unii může začít odpočítávat až během letošního léta. Je tak prakticky vyloučené, aby se letadla Boeing 737 Max vrátila do běžného provozu s cestujícími alespoň během druhé půle prázdnin 2020.
Kromě uzemnění Maxů představuje z hlediska aerolinek další letošní výzvu možné rozsáhlé šíření nákazy koronavirem, který už si v uplynulých dnech vyžádal smrt několika lidí. Pokud by nákaza, která se objevila v Číně, získala rozsah nákazy virem SARS z doby před sedmnácti lety, leteckým přepravcům ubydou zákazníci. Ať už kvůli opatřením majícím zamezit šíření nákazy či kvůli útlumu turistického ruchu. Pokles poptávky po cestování by se ovšem odrazil i ve zlevnění ropy a pohonných hmot, včetně leteckého paliva.
Americká banka Goldman Sachs prognózuje, že pokud nákaza koronavirem nabyde rozsahu zmíněné epidemie SARS, klesnou ceny ropy na světovém trhu o zhruba tři dolary na barel. To by zlevnilo pohonné hmoty také v České republice.
Zdá se, že letečtí přepravci přes sebou mají rok plný výzev.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
