Představme si, že česká ekonomika je letoun. Nebo alespoň letadélko. Záměrně se vyhněme výrazu „letadlo“, což je synonymum pro pyramidovou hru. A česká ekonomika opravdu pyramidovou hrou není, snad s výjimkou jejího penzijního systému, dosud stále nereformovaného. To české ekonomické letadélko letos tvrdé přistání nejspíš nečeká. Dokonce ani měkké ne. Nejpravděpodobněji totiž naštěstí dojde jen ke snížení letové hladiny. Nadále se poletí, ekonomika poroste, jen o něco níže než loni. Místo 2,6 procenta z roku 2019 bude letošní růst činit nejspíše 2,2 procenta. Pořád dobrý!
Snížení letové hladiny je důsledkem horšícího se „počasí“ v mezinárodním obchodě. Smráká se hlavně kvůli zavádění cel ze strany USA a následným odvetným krokům, zejména čínským. Tohle smrákání vrhá nepříjemný stín pochyb a nejistoty nejen na čínskou ekonomiku, ale také na německou, tudíž i českou. Čím je totiž německé exportní mašině Čína, tím je Německo zase Česku.
Takže právě zejména kvůli clům se letos ochladí český trh práce. Pozor ovšem! Půjde o ochlazení vysoce přehřátého trhu práce, který stále vykazuje hodně přes 300 tisíc volných pracovních míst. Spíše tedy půjde o snížení teploty na teplotu méně přehřátou. Žádný markantní nárůst české míry nezaměstnanosti nečekejme, nadále zůstane nejnižší mezi všemi zeměmi EU. I proto nemůže být řeč o jakémkoli přistání české ekonomiky. Na pozoru se ale musí mít pracovníci v tuzemském hutnictví, těžebním průmyslu, ale částečně také v segmentu „automoto“. V těchto odvětvích je riziko citelnějšího propouštění letos vyšší než v řadě uplynulých let.
Ke konci loňského roku se nad světovou ekonomikou částečně rozjasnilo, když se Amerika s Čínou dohodly na dílčím smíru vleklé celní války. Je to ale pouze první fáze potenciální budoucí obchodní úmluvy. Ještě by měly následovat další dvě fáze. Úspěchem bude ale už to, když dohoda z první fáze vůbec letos vydrží. Stačí jeden tweet Donalda Trumpa a „nebe opět zčerná“
Ostatně loni jsme něco podobného zažili také. Letošek však bude přece jen jiný. Trumpa totiž čeká klání o znovuzvolení. Pokud Bílý dům na další čtyři roky nezíská, odkráčí jako poražený, pokořený prezident. Jako politik, jenž nedotáhl do zdárného konce mnohé z toho skutečně zásadního, co započal, včetně právě celní války s Čínou. Křeslo potřebuje obhájit stůj co stůj a udělá pro to všechno, toť základní stavební kámen analýzy letošního vývoje světové ekonomiky.
To, že Trump udělá „všechno“ pro své znovuzvolení, znamená v oblasti ekonomiky zejména dvě věci. Američané mají podstatnou část majetku v akciích, například prostřednictvím penzijních fondů. Když Trump nanovo rozjede celní válku s plným nasazením, burzy půjdou dolů, takže s sebou stáhnou i ony penzijní fondy a jejich akcie. Řadový Američan – Trumpův potenciální volič – tedy zchudne. Žádný z jeho stávajících protikandidátů z řad demokratů nepředstavuje takové ohrožení jeho znovuzvolení jako právě možný pád burz v důsledku stupňování celní války.Zaprvé, bude se více než loni krotit v zavádění cel. Je si vědom toho, že další zaváděná cla – nejen na čínské zboží, ale také třeba na zboží z EU – mohou burzám a investorům vzít jejich nynější bujarou náladu. Vždyť optimismus, jenž na trzích zřetelně zavládl na sklonku roku 2019, plyne do značné míry právě ze zmíněného americko-čínského obchodního oteplení, byť částečného.
Zadruhé, pokud přesto neřízená střela Trump celní válku vystupňuje, třeba proto, aby před voličem neztratil tvář kvůli „vyměknutí“ tváří v tvář Číňanovi, nemusí být ještě nic ztraceno. V záloze je totiž připravena „tiskárna dolarů“, tedy americká centrální banka Fed. Vystupňuje-li tedy Trump celní střet s Pekingem, burzy nakonec mohou padat jen přechodně. Pokud Fed totiž dále sníží své úrokové sazby a bude příslovečně tisknout další miliardy dolarů, těmito miliardami padající ceny akcií celkem rychle „dofoukne“. Bublina nesplaskne. Fed sice tvrdí, že Trumpovy vrtochy na zřetel nebere, ale je to jinak. Prezidentovy tweety ovlivňují očekávání burz a investorů, přičemž ta očekávání už musí brát v potaz Fed, když stanovuje své úroky. Takže dokud burzy věří (a zatím věří), že Trumpovy tweety Fed ovlivňují, ty skutečně Fed ovlivňovat budou. Právě proto, že tomu burzy věří.
Když ovšem tiskárna dolarů, Fed, dofoukne americké akcie, aby Trumpův volič příliš nezchudl, dofoukne tím pádem zprostředkovaně také zmíněnou letovou hladinu české ekonomiky. Ta se tedy sice možná sníží, ale k přistání nedojde. Dofukovat ji bude – opět zprostředkovaně – také rozsáhlé tištění miliard nových eur v režii Evropské centrální banky, které bude pokračovat po celý letošní rok.
Tištění peněz znamená, že žijeme na úkor budoucnosti – z peněz sebe sama v budoucnosti, z peněz našich dětí a vnuků. Politika centrálních bank tenhle přesun bohatství v čase zatím ještě stále umožňuje. Bude-li tedy Trump letos znovu zvolen, bude to dost možná alespoň zčásti za peníze dětí i těch ještě nenarozených. Zrovna tak bude v takovém případě za peníze z budoucnosti udržována jen mírně snížená letová hladina české ekonomiky. Horší to bude – a jednou k tomu dojde –, až vyschnou právě i peníze z budoucnosti. To ale Trumpa zajímat nemusí. A nás ostatní pro letošek také ne. Bude to ekonomicky docela dobrý rok, účty za něj se ale budou skládat, až už bude dávno passé.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.