Zahraniční obchod ČR v listopadu 2019 zaostal za očekáváním trhu. V národním pojetí vykázala jeho bilance přebytek 10,2 miliardy korun, přičemž trh ve střední hodnotě analytických dohadů počítal s výsledkem 16,5 miliardy korun.
Na sklonku loňského roku začal na tuzemský zahraniční obchod, jenž dlouho zůstával poměrně „imunní“, výrazněji doléhat nepříznivý stav na mezinárodních trzích. Ty se dostaly do citelného útlumu kvůli zavádění cel a nárůstu protekcionismu, který probíhá od začátku roku 2018, ale také kvůli nejistotám spjatým brexitem či právě se stavem mezinárodního obchodu a souvisejícím zpomalováním čínské či německé ekonomiky.
Je však třeba říci, že nárůst protekcionismu ve světě nemá na český zahraniční obchod výlučně negativní vliv. Zhoršuje sice odbytové možnosti českého exportu, včetně subdodávek, na trzích, jako je ten německý nebo britský. To se v listopadu 2019 projevilo zhoršením bilance v zahraničním obchodu ČR s elektronikou a počítači nebo s automobily. Na druhou stranu však útlum mezinárodního obchodu zhoršuje výhled třeba i pro světový trhu s ropou, která tak v důsledku zlevňuje, tudíž se snižuje i objem dovozu ropy a ropných produktů do ČR. To bilanci zahraničního obchodu svědčí, jak je patrné i z listopadových čísel.
Nárůst protekcionismu zlevňuje nejen ropu, ale třeba i základní kovy. I proto se klesající objem dovozu kovů do ČR v listopadu rovněž příznivě promítl do bilance zahraničního obchodu.
V roce 2020 je třeba počítat zejména v první polovině roku s dalším zhoršováním podmínek pro zahraniční obchod ČR. Přitom spotřeba v ČR kvůli stále solidnímu růstu reálných mezd zůstane poměrně vysoká, včetně spotřeby dováženého zboží. To bude působit ve směru zhoršování bilance českého zahraničního obchodu, který si tak letos již svoji „imunitu“ vůči zahraničnímu vývoji neudrží.
Nadějí je však možnost zotavení jak německé ekonomiky, tak ekonomiky eurozóny a také opadnutí podstatné části nejistoty spjaté s brexitem a možná i s celní válkou USA a Číny. Tento pozitivní vývoj sklonku roku 2019, pokud letos vydrží, se však projeví v českého zahraničním obchodě jeho určitou stabilizací nejdříve ve druhém pololetí roku 2020.
Novou výzvou se v případě tohoto pozitivního vývoje stane tuzemským vývozcům sílící koruna. Nelze vyloučit, že Česká národní banka zvýší během prvního pololetí 2020 svoji základní úrokovou sazbu, která by přispěla k dalšímu zhodnocování české měny. Ta je přitom nyní vůči euru blízko svého pointervenčního maxima, tj. maxima za celé období od dubna 2017.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
