Cena ropy typu Brent dnes vzrostla na své maximum od 17. září loňského roku, kdy během panické situace bezprostředně po útocích na saúdskoarabská ropná zařízení ještě přesahovala úroveň 69 dolarů za barel. Nad tuto úroveň se od té doby nedostala, až dnes. Dnes zatím dosáhla nejvýše úrovně 69,16 dolaru za barel, ale je možné, že během dne tuto hodnotu ještě překoná.
Důvodem zdražení ropy je americký letecký úder na cíle poblíž bagdádského letiště, při němž zahynul jeden z elitních íránských generálů, působící v Iráku. Ropní obchodníci se obávají, že útok nezůstane bez odezvy Teheránu a že se opět vystupňuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Dlouhodobě třaskavá situace na Blízkém východě se tak opět dostává do středu zájmu světových trhů. Růst napětí může přerůst v otevřený konflikt, který by vyhnal cenu ropy dále, výrazně výše.
Cena ropy obecně reaguje postupně se stále menší intenzitou na stupňování napětí na Blízkém východě. Zejména proto, že region už není z hlediska světových dodávek strategické suroviny tak důležitý jako v minulosti. Rozvoj břidličné těžby v Severní Americe v posledních letech vede ke geografickému „rozprostření“ klíčových ropných kapacit i do jiných světových oblastí, které zdaleka nejsou tak geopoliticky třaskavé. Tento faktor zásadně tlumí dopad stupňování blízkovýchodního napětí na světové ceny ropy, protože ropní obchodníci se nemusí tolik jako v minulosti obávat dalšího „ropného šoku“.
Benzín v České republice sice na Nový rok zdražil „ze dne na den“ nejvýrazněji za posledních takřka pět let, o 25 haléřů na litr, přičemž nebývale citelně zdražila přes silvestrovskou noc také nafta, ovšem tyto cenové nárůsty nesouvisely s vývojem ceny ropy. Prodejci pohonných hmot v Česku s příchodem nového roku upravovali své ceníky a snažili se navýšit marži. Pokud by však napětí na blízkém východě dále houstlo, během ledna benzín i nafta v Česku poměrně výrazně zdraží. Muselo by však jít o trvalejší růst blízkovýchodního napětí. Nyní je těžké odhadnout, zda zmíněný americký útok bude spíše jen jednorázovou záležitostí, nebo zda spustí spirálu stupňujícího se napětí. V tom druhém případě by během ledna mohl benzín zdražit až o korunu na litr, na cenu 33 korun, přičemž nafta by poskočila rovněž zhruba o korunu, na 32,70 Kč za litr.
S ohledem na letošní prezidentské volby v USA lze sázet spíše na to, že americký prezident Donald Trump nebude chtít dále přilévat oleje do ohně blízkovýchodní situace. Pokud se tak stane, a situace na Blízkém východě se zase uklidní, český řidič bude během ledna čelit nejvýše jen mírnému nárůstu cen pohonných hmot, v rozsahu nejvýše nižších desítek haléřů. Efekt růstu cen ropy na ceny pohonných hmot v ČR bude v takovém případě ještě tlumit vůči dolaru zlehka posilující koruna.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
