Být ženatým se vyplácí. Doslova. To je ekonomům známo již delší dobu. „V podstatě v každé zemi, která kdy byla studována, vydělávají ženatí zaměstnanci o deset až dvacet procent více než ti nesezdaní,“ napsal například v lednu 2002 ekonom Andrew Oswald z univerzity v britském Warwicku.
Ekonomové si však stále nevědí rady, proč tomu tak vlastně je. Jedna z teorií má za to, že manželství osvobozuje muže od nutnosti věnovat se práci v domácnosti – veškeré své úsilí a energii tak uplatňují v zaměstnaní, přičemž jejich relativně vysokou produktivitu pak náležitě ocení zaměstnavatel. Další vysvětlení má za to, že zkrátka ti muži, kteří mají dobré vyhlídky na pracovním trhu, se těší i vyššímu zájmu žen, jenž zvyšuje pravděpodobnost, že nakonec skončí „v chomoutu“. Podle třetí teorie ženatí muži tíhnou více než ti nesezdaní k tomu, vybírat si dobře placená zaměstnání, aby bez problémů uživili rodinu.
Všechno špatně! Ekonomky Francesca Cornagliová a Naomi Feldmanová ve své květnové studii zpochybňují všechna tři vysvětlení. Badatelky zkoumaly vliv rodinného stavu na výdělky hráčů baseballu: zjistily, že ženatí vydělávají o šestnáct procent více než nesezdaní. Zajímavé je, že rodinný stav nemá žádný vliv na produktivitu (úspěšnost) baseballistů (v tom je výzkum novátorský – jako první je schopen odděleně měřit produktivitu a výdělky), čímž tedy popírá první zde nastíněnou teorii. Druhou pak zpochybňuje proto, že všichni sledovaní hráči baseballu mají poměrně vysoké mzdy, a tedy slušné šance na pomyslném „sňatkovém trhu“, a třetí z toho důvodu, že všichni sledovaní hráči mají pochopitelně stejné povolání.
Proč tedy ženatí baseballisté vydělávají více než ti „single“, i když jsou třeba ze stejného týmu, stejně úspěšní?
Nejspíš jsou „ženáči“ důsledněji tlačeni svými drahými polovičkami k tomu, aby si řekli o víc, než je tomu v případě nezadaných, na něž apeluje třeba jen matka (to asi tolik „nenakopne“) či křehká, totiž štemplem neposvěcená známost (ta zas nemá odvahu tlačit až příliš, aby vztah neohrozila – ví, že rozchod je v porovnání s rozvodem poměrně jednoduchý). Takové vysvětlení lze jistě uplatnit i na jiná odvětví a profese, než je baseball.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
