Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu opět stouply. Zvláště výrazně vzrostly na Nový rok. Benzín Natural 95 včera zdražil ze dne na den o 25 haléřů na litr, nafta pak za jediný den hned o dvacet haléřů na litr. V případě benzínu se jedná o nejvýraznější jednodenní zdražení za celé období od února 2015, tedy za posledních skoro pět let. Markantní novoroční zdražení „ze dne den“ je však v posledních letech poměrně obvyklým úkazem. Prodejci pohonných hmot totiž k 1. lednu naráz upravují svůj ceník, snaží se využít obecnějšího zdražování či navyšování daní a poplatků v ekonomice, jež je s příchodem roku běžné, a navyšují své marže.
Z týdenní perspektivy už navíc situace tak dramatická není. Benzín za posledních sedm dní zdražil o deset haléřů na průměrnou cenu 32,17 koruny za litr. Nafta zdražila o dva haléře, na 31,79 koruny za litr. I tak je však benzín i nafta nyní v ČR nejdražší od loňského listopadu. V příštím týdnu je třeba počítat s dalším růstem cen jak benzínu, tak nafty, v rozsahu do deseti haléřů na litr. Cena ropy Brent totiž koncem roku dosáhla své nejvyšší cenové úrovně od zářijových útoků na saúdskoarabská ropná zařízení. Barel Brentu přesáhl cenovou úroveň 68 dolarů, poprvé právě od poloviny září. Efekt zdražující ropy tlumí zlehka posilující česká koruna, která od konce listopadu 2019 do začátku ledna 2020 zpevnila vůči dolaru o zhruba padesát haléřů.
Během roku 2019 ropa Brent zdražila v korunách o 22,9 procenta. Benzín ale za celý loňský rok zdražil ve výsledku jen o tři haléře. Dne 1. ledna 2019 činila průměrná cena benzínu Natural 95 v ČR dle údajů CCS 31,89 koruny, 31. 12. 2019 pak 31,92 koruny. Nafta ve stejném období zlevnila, a to z 32,31 na 31,59 koruny za litr. Loňský rok totiž začínal z velmi nízkého základu, protože konec roku 2018 byl příznačný až panickým výprodejem mnoha druhů aktiv. Opticky pak srovnání s nízkou základnou začátku ledna taktéž přifukuje ceny, a tedy i výnosy, z konce roku 2019. Pokud srovnáme ceny konce roku 2019 třeba s těmi z konce září 2018, už růst tak markantní jako čistě v roce 2019 není. Přechodný propad cen aktiv, včetně ropy, k němuž došlo na přelomu let 2018 a 2019 pomáhá vysvětlit právě třeba to, že nafta v ČR během roku 2019 zlevnila, i když ropa zdražovala a dolar vůči koruně mírně posílil.
Benzín je v okolních zemích během měsíce prosince levnější než v Česku v Maďarsku a Polsku, přibližně stejně drahý je pak v Rakousku. Slováky a Němce ale vyjde dráž, stejně jako obyvatele prakticky všech „starých“ zemí EU s výjimkou Lucemburska. Levnější než v Česku je také třeba v Bulharsku či v Rumunsku, ve Slovinsku a Chorvatsku je ale dražší. Nafta je přibližně stejně drahá v Česku, v Rakousku i na Slovensku. Poláci, Bulhaři či Rumuni ji mají levnější, Maďaři, Slovinci, Chorvati a obyvatelé většiny „starých“ zemí EU s výjimkou opět Lucemburska, ale také Španělska pak dražší.
Jak se budou ceny pohonných hmot v ČR vyvíjet v roce 2020? Ropa letos překvapila tím, jak málo reagovala na geopolitická rizika či třeba i na zmíněné zářijové útoky na saúdskoarabská ropná zařízení. V minulosti by takové události měly potenciál způsobit ropný šok, nyní však nijak trvaleji nezapůsobily. Důvodem je skutečnost, že kvůli postupnému znatelnému nástupu břidličné ropy, zejména té americké, slábne v rámci ropné cenotvorby význam dění v geopoliticky třaskavém blízkovýchodním regionu. Kvůli zavádění cel zejména ze strany USA a dalším nejistotám navíc letos světová ekonomika ztrácela na růstové dynamice, což oslabovalo poptávku po ropě. V příštím roce nelze čekat, že by si Čína a USA „padly do náručí,“ alespoň do jisté míry bude napětí mezi těmito ekonomikami patrné nadále, navzdory dílčímu smíru v celní válce z konce roku 2019. Z obchodní války se však mohou čeští řidiči těšit, neboť kvůli ní ztrácí na dynamice nejen růst světové ekonomiky, ale také – proto – růst cen ropy, a tedy i pohonných hmot v ČR. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem budou sice v roce 2020 ještě výrazněji než letos omezovat těžbu, avšak jejich moc ovlivňovat cenu ropy již vzhledem k výše řečenému není taková jako dříve. Proto ani nelze očekávat žádný výrazný růst cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. V poměru k průměrné mzdě budou pohonné hmoty nejlevnější v novodobé historii ČR. V tomu ohledu by měl být příští rok nejpříznivější právě od roku 1993. Letošek je totiž prvním rokem v dějinách ČR, kdy za průměrnou hrubou měsíční mzdu bylo možné v každém z dosavadních čtvrtletí roku nakoupit více než tisíc litrů pohonných hmot. Ve druhém letošním čtvrtletí se za průměrnou hrubou měsíční mzdu dalo pořídit – vzhledem k tehdy platným průměrným cenám dle CCS – více než 1049 litrů pohonných hmot, a to se počítá jak benzín, tak nafta, resp. jejich souhrnná průměrná cena. To je dosavadní rekord, který však bude v probíhajícím čtvrtém čtvrtletí s největší pravděpodobností překonán. Pro srovnání, ještě v posledním kvartále roku 2014 se za tehdejší průměrnou měsíční mzdu dalo pořídit jen zhruba 777,5 litru pohonných hmot, tedy o 271,5 litru méně než letos ve zmíněném druhém čtvrtletí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
