Pokud v posledních dnech roku nedojde k nečekanému zvratu, investoři po celém světě, včetně Česka, zaznamenají nejlepší výnos svých investic za poslední desetiletí. Takřka všechno v letošním roce vydělávalo, tedy samozřejmě kromě vkladů na bankovních účtech.
K dnešnímu dni třeba taková ropa vydělala investorům od 1. ledna 34 procent, americké akcie 27,5 procenta, světové akcie pak 22,9 procenta, zlato patnáct procent, akcie rozvíjejících se ekonomik přes čtrnáct procent, vládní dluhopisy rozvíjejících se ekonomik denominované v dolarech přes dvanáct procent, celosvětový dluh přes desetinu, americké dluhopisy skoro sedm procent, suroviny v souhrnu necelých pět procent, průmyslové kovy pak půldruhého procenta. Přes pokles ke konci roku se dařilo třeba i bitcoinu, který zhodnotil o takřka 96 procent.
Jedná se o dolarové výnosy. Výnosy v korunách jsou ještě výraznější, protože koruna letos vůči dolaru oslabila, k dnešnímu dni zhruba o 2,3 procenta. Takže třeba zlato v korunách letos investorům vyneslo přibližně osmnáct procent. Počátkem září letošního roku se zlato dostalo na svoji nejvyšší korunovou cenu v dějinách, když jedna unce uzavírala na ceně necelých 36 500 korun. Nyní unce zlata stojí necelých 34 tisíc korun. Což je ale pořád od dost více než letos 1. ledna, kdy stála jen lehce přes 28 700 korun.
V letošním roce tedy bylo na burzách „uměním“ spíše o peníze přijít, než je vydělat. To je ovšem do značné míry dáno výjimečně dobrým letošním čtvrtým čtvrtletím. Světově významné centrální banky totiž v posledních měsících roku opět provozovaly extrémně uvolněnou měnovou politiku. Evropská centrální banka od listopadu provádí kvantitativní uvolňování, americká centrální banka zase provozuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, takzvané „not QE“ (i když americká centrální banka trvá na tom, že o kvantitativní uvolňování nejde, jeho podpůrný efekt na trhy a ceny aktiv je obdobný).
Tato „tištění peněz ve velkém“ přispívají k nafukování cen aktiv, a i díky tomu tedy investoři letos bohatnou prakticky na všem. Také je třeba si uvědomit, že letošní rok začínal z velmi nízkého základu, protože konec roku 2018 byl příznačný naopak až panickými výprodeji mnoha druhů aktiv. Opticky pak srovnání s nízkou základnou začátku ledna taktéž přifukuje dnešní ceny, a tedy i výnosy. Pokud srovnáme nynější ceny třeba s těmi z konce září 2018, už to taková sláva nebude.
Na grafu je vývoj korunové ceny unce zlata. Letos se tato cena dostala nejvýše v dějinách, na necelých 36 500 Kč za unci.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
