Rossova slova je ovšem třeba brát s rezervou. Jsou to slova politikova. Proklamace, jež dělá pozitivní PR Trumpovi i Řecku. Řecký premiér Mitsotakis se v lednu s Trumpem sejde a bude v rámci své návštěvy USA jistě lobbovat i za to, aby Američané ve větší míře v Řecku investovali. Ross pro to připravuje půdu.
Pravda je taková, že investoři zatím Řecku zase tolik nevěří. Podle dat Světové banky Řecko coby investorská destinace loni zaostávalo i třeba za zeměmi typu Zimbabwe. Investice v Řecku představovaly v roce 2018 pouze 11,1 procenta HDP, zatímco v předchozích letech to bylo až 12,9 procenta. Průměrná úroveň v rámci EU přitom loni činila 20,4 procenta. Před propuknutím krize v roce 2007 se Řecko, co se investic týče, pohybovalo na průměru EU s 26procentním podílem.
Nutno dodat, že řecký HDP se v uplynulé dekádě propadl o zhruba 25 procent. Řecká ekonomika je mohutně podinvestovaná, v rozsahu od osmdesáti do sta miliard eur. Jinými slovy, Řecko potřebuje investice v řádu vyšších desítek miliard eur, aby se vrátilo tam, kde bylo před zhruba dekádou. Fiskální konsolidace řecké ekonomiky, důraz na dosažení citelného primárního přebytku, snižuje výrobní možnosti, tudíž právě i možnosti investiční.
Daří se však jak dluhopisům, tak akciím. V říjnu Atény dokázaly své tříměsíční dluhopisy udat za záporný úrok. Řecko se tak přidalo k řadě zemí, které dostávají zaplaceno za to, že jim investoři mohou půjčit. Hlavní index aténské burzy zase letos bez dividendového výnosu vykazuje bezmála 44procentní růst. Na žádném jiném klíčovém indexu nešlo letos vydělat tolik.
Bezpochyby, Řecko se odráží ode dna. Nic více to ale zatím není. Potřebuje desítky miliard investic, jichž se zatím nedostává. A potřebuje také to, aby ECB nadále udržovala extrémně uvolněnou měnovou politiku. Je pravděpodobné, že investic se zemi nakonec dostane – i díky Rossovu pozitivnímu PR – a že ECB nadále bude Aténám stlačovat úrok pod úroveň toho, který platí Washington. Nebude to ale dohromady stačit na víc, než aby, půjde-li vše dobře, se životní úroveň řadových Řeků vrátila na úroveň let 2007 nebo 2008 někdy počátkem let třicátých.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
