Když se softwarový kolos Microsoft zabydloval na čínském trhu, šel na to „od lesa“: zprvu zastával jen velmi laxní politiku vůči softwarovým pirátům. Poté co se jeho software – ať už ten autentický či pirátský – dostatečně rozšířil, Microsoft svůj postoj vehementně zpřísnil.
„Pokud už lidé něco kradou, zatraceně, ať kradou právě naše produkty,“nechal se zase nedávno slyšet v rozhovoru pro list New York Times Michael Simon, šéf firmy LogMeIn, jež dodává software pro smartphony a tablety. „Pokud bychom určitý trh ovládli jako třeba Microsoft a nezaznamenávali už další růst, bude náš postoj nejspíš dost odlišný,“dodal ovšem.
Oba příklady ilustrují, že pirátství či padělání nemusí být v praxi vždy nežádoucí, jak se obecně míní. Naopak. Teorii prokazující, že padělky za jistých okolností svědčí originálnímu zboží, které kopírují, rozvíjí v nové studii ekonom Yi Qian. Ten se prostřednictvím rozsáhlého souboru dat zaměřil na čínský trh s obuví. Dospěl k zajímavému poznání: prodeje autentického zboží vyšší kvality vzrůstají poté, co se na trhu objeví jeho padělky. Je tomu tak proto, dovozuje ekonom, že padělaná obuv dělá té autentické reklamu a zvyšuje obecné povědomí o značce. Naopak v případě autentické obuvi nižší kvality je efekt očekávatelný – padělky originální zboží vytlačují, a jeho prodeje tak snižují. To však výrobce autentického zboží nižší kvality podněcuje k tomu, aby kvalitu obuvi zvýšil a mnohem více ji odlišil od padělků. Pro padělatele je poté pochopitelně těžší napodobovat autentické výrobky takto zvýšené kvality, což zpětně vysvětluje již uváděnou skutečnost, že padělky mají pozitivní vliv na prodeje v segmentu autentické obuvi vyšší kvality, jelikož i běžní spotřebitelé jsou schopni dobře rozeznat autentický produkt od padělaného, kvalitu od „nekvality“.
Pirátství tedy není výhradně negativní záležitostí, jak soudí mnozí politici. Ti by měli zevrubně studovat i takzvaný „paradox pirátství“ a vědět, že imitace původně inovativního designu či produktu podněcuje originálního výrobce k dalším zlepšením daného produktu tak, aby jej od padělků odlišil – bez padělků by tuto motivaci, z níž v důsledku těží konečný spotřebitel, neměl.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
