Spotřeba většiny potravin v Česku v roce 2018 meziročně narůstala, vyplývá z dnes zveřejněných čísel ČSÚ. Důvodem byla obecná ekonomická prosperita ČR, růst kupní síly Čechů a příznivý cenový vývoj některých potravin, například vajec, másla či ovoce. Roli v některých případech hrálo také příznivě nastavené zdanění, což je případ zejména vína v porovnání s jinými alkoholickými nápoji. Obecně se Češi dlouhodobě ve svém jídelníčku orientují na zdravější, méně kalorické pokrmy, takže z něj ustupuje třeba červené maso nebo zvěřina, zatímco růste spotřeba drůbežího nebo ryb.
Loňský růst spotřeby většiny druhů potraviny závěr souzní s údaji k meziročnímu vývoji maloobchodních tržeb v oblasti potravinářského zboží, které vzrostly ve stálých cenách o 2,1 procenta. Loni meziročně narůstaly také tržby v oblasti stravování a pohostinství, a to o 1,4 procenta ve stálých cenách. Češi si tedy díky obecné ekonomické prosperitě, svižnému růstu mezd a své kupní síly loni dopřávali zvýšené množství většiny potravin. Byl opět patrný určitý posun ke způsobu stravování, které je typické pro oblast Středozemního moře. Češi znatelně navýšili svoji spotřebu těstovin, meziročně o více než pět procent, přičemž o takřka tři procenta vzrostla spotřeba ryb. Markantně vzrostla konzumace vína, a to o necelých pět procent, a minerálních vod, kde nárůst čítal dokonce třináct procent.
Méně než jednoprocentní meziroční nárůst nastal v případě piva a lihovin. Konzumaci vína evidentně nahrává také ten fakt, že je zatíženo nižší spotřební daní než pivo a zejména než lihoviny. Vláda přitom od příštího roku daňové postavení vína v porovnání s lihovinami dále zvýhodní zvýšením spotřební daně právě na „tvrdý alkohol“.
Zásadní výjimku potvrzující pravidlo představovala loni zelenina, jejíž spotřeba v hodnotě čerstvé meziročně klesla o více než jedno procento. Češi sice stále očividněji dbají na zdravou výživu, o čemž svědčí zmíněný posun blíž ke středomořskému, či dokonce přímo francouzskému způsobu stravování, avšak v případě zeleniny a brambor jim loni do cesty vstoupila jejich vyšší cena, patrná zejména v druhé půli roku. Tu způsobila špatná úroda, zapříčiněná prakticky celoevropskou vlnou veder a suchého a teplého počasí. Loňský teplý rok ale naopak svědčil řadě druhů ovoce, jehož příznivá cena tak Čechy motivovala k vyšší konzumaci zejména ovoce mírného pásma, jako jsou jablka, hrušky či švestky, jehož vzrostla o bezmála šest procent.
Loňské zvýšení spotřeby másla, meziročně o dvě procent, souvisí s odezněním „máselné krize“ druhé půle roku 2017 a následným poklesem cen. Odeznění způsobila ztráta růstové dynamiky čínského hospodářství, jehož rostoucí poptávka po mléčných produktech či smetaně vedla v roce 2017 k citelnému růstu ceny másla na mezinárodních trzích. Za loňským růstem spotřeby vajec v ČR, meziročně o 3,5 procenta, stojí odeznění takzvané fipronilové aféry a související pokles cen. Fipronilová aféra propukla v létě roku 2017, kdy se v několika evropských zemích objevila vejce obsahující toxický fipronil, načež musely být rozsáhle vybíjeny chovy nosnic.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
