S fúzemi a akvizicemi se tento týden roztrhl pytel. Ještě nenastala ani jeho polovina a už byly celosvětově oznámeny fúze a akvizice za více než sedmdesát miliard dolarů.
Sanfranciská finanční skupina Charles Schwab kupuje za 26 miliard dolarů online makléřskou společnost TD Ameritrade.
Spojují se dvě ikony světa luxusního zboží se spojují. Skupina LVMH (Louis Vuitton Moet Hennessy) kupuje za více než šestnáct miliard dolarů společnost Tiffany. Francouzský konglomerát LVMH, jejž ovládá nejbohatší Evropan Bernard Arnault, tedy získává v historicky největší akvizici luxusní branže americkou šperkařskou legendu.
Značný objem fúzí a akvizic oznámených v těchto dnech je dílem souhrou okolností, dílem vskutku odráží obnovený optimismus podstatné části investorů a opětovné uvolňování měnových podmínek ze strany světově významných centrálních bank, jako je americký Fed nebo Evropská centrální banka.
Arnault příznačně oznámil, že skupina LVMH za účelem financování zmíněné akvizice vydá dluhopisy s úrokem mezi nulou a jedním procentem, což ilustruje rekordně nízké úrovně úrokových sazeb.
Nálada investorů se postupně zlepšuje od přelomu letošního července a srpna, kdy svoji základní sazbu snížil Fed. V září se pak s uvolněním měnových podmínek či jeho závaznou signalizací přidala Evropská centrální banka.
Navíc americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa od léta již dále nestupňuje celní válku s Čínou, investoři naopak žijí nadějí, že se podaří dosáhnout alespoň dílčího smíru. Uklidnila se do značné míry také situace kolem brexitu, protože britský premiér Boris Johnson na během podzimu prokázal, že se „umí“ dohodnout s Bruselem. Trhy navíc věří, že pravděpodobné vítězství Johnsonových konzervativců v parlamentních volbách letos v prosinci bude dláždit cestu k takzvanému měkkému brexitu, tedy brexitu s dohodou, počátkem příštího roku.
K tomu trhy příliš nevěří, že Trump bude v nadcházející době dále stupňovat celní válku s Čínou, neboť by související ekonomický útlum ohrozil jeho znovuzvolení v listopadu 2020.
Z výše uvedených důvodů se nelze příliš domnívat, že by se opakovala situace z loňského prosince a mohutné, až panické akciové výprodeje. Tehdy totiž Fed sazby naopak zvyšoval, Evropská centrální banka svoji měnovou politiku zamýšlela stále spíše zpřísnit než uvolnit, Trump nevykazoval takovou ochotu dohodnout se s Pekingem jako nyní a rovněž pravděpodobnost takzvaného tvrdého brexitu byla vyšší než dnes.
Lze předpokládat, že další objemné fúze a akvizice budou následovat. Znamená to také, že trh se nadále koncentruje, což může být problém z hlediska poklesu intenzity konkurenčního boje. V takovém případě by do situace měl vstoupit příslušný antimonopolní úřad a celospolečensky nežádoucímu sloučení zamezit nebo jej relevantně podmínit. Antimonopolní úřady však podléhají lobbystickému a politickému tlaku, stejně jako určitému světonázoru svých představitelů, takže například antimonopolní orgán EU e prokazatelně přísnější než jeho protějšek v USA.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
