Zahraniční obchod překonává sám sebe
Zahraniční obchod České republiky překonává sám sebe, překonává očekávání. V září vykázal výrazně lepší než předpokládanou výslednou bilanci, když dosáhl přebytku 25,1 miliardy korun, zatímco trh počítal s přebytkem 17,3 miliardy. Výsledek zahraniční obchodu opakovaně, měsíc za měsícem, překonává poslední dobou odhad trhu.
Zahraniční obchod zůstává zatím překvapivě odolný jak vůči zhoršujícím se mezinárodním obchodním podmínkám, tak vůči ztrátě dynamiky domácí průmyslové výroby, která je patrná i z dnešních údajů za září. Zahraniční obchod drží nad vodou zejména vyšší přebytek bilance obchodu s auty, svědčí mu ovšem také například zlevnění cen ropy na světových trzích, které snižuje objem českého dovozu.
Příznivý je nejen zářijový výsledek zahraničního obchodu ČR, nýbrž celkový vývoj od začátku roku. Přebytek zahraničního obchodu totiž meziročně za těchto osm měsíců narostl o dalších takřka 55 miliard korun. Vývoz meziročně stoupá v procentuálním vyjádření přibližně dvakrát rychleji než dovoz, což je potěšitelné samo o sobě, ale zejména po přihlédnutí k faktu, že tahounem české ekonomiky je momentálně spotřeba. Právě rostoucí spotřeba se pochopitelně týká nejen domácího, ale právě i dováženého zboží, jehož import by tak měla podněcovat. Pokud však i tak vzestupná dynamika exportu předčí dynamiku dovozu, jedná se vzhledem k mezinárodním podmínkám, ztěžujícím export, o velice solidní výsledek.
Stavebnictví – září, 2019
Stavebnictví naráží na nedostatek kapacit – bytů se letos začalo stavět nejvíce od roku 2009
Stavební produkce se v září po srpnovém propadu vrátila k meziročnímu růstu. Navzdory poměrně vysoké srovnávací základně září loňského roku.
Loni v září základnu navyšoval loňský celkový boom stavebnictví. Ten způsobil, že stavebnictví relativně záhy narazilo na své limity. Právě s tím se není vypořádává, což také z části vysvětluje slabší než loňský meziroční růst.
Například počet zahájených bytů je letos za období od ledna do září nejvyšší od roku 2009, když dosahuje hodnoty přes 29 000. Kapacity stavebních firem jsou tím však do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka stavebnictví není připraveno.
Nedostává se mu například vhodné pracovní síly, kterou mu ve velkém „odčerpal“ průmysl. Nyní však dochází k postupnému nárůstu počtu zaměstnanců ve stavebnictví, takže se zdá, že stavebnictví přece jenom zpomalujícímu průmyslu „přetahuje“ pracovníky, které lze využít v obou segmentech, například manuálně pracující dělníky. V průmyslu totiž, na rozdíl od stavebnictví, dochází po celý letošní rok k setrvalému meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců, který se navíc postupem roku dále prohlubuje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
