Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu dále klesly, i když méně výrazně než o týden dříve. Benzín zlevnil o osm haléřů a prodává za 32,25 koruny za litr, tedy nejlevněji za poslední více než půlrok. Naposledy byl benzín levnější začátkem dubna. Nafta zlevňuje méně výrazně než benzín, a sice o čtyři haléře na 31,83 koruny za litr. V příštím týdnu budou ceny stagnovat na stávající úrovni, je změny budou maximálně v jednotkách haléřů.
Důvodem očekávané stagnace v cenách benzínu a nafty v ČR je pozvolný vzestup cen ropy na světovém trhu, který probíhá prakticky od začátku října. Cena ropy Brent se během října dostala z minim pod 57 dolary za barel na více než 62 dolarů koncem měsíce.
Důvodem byl opětovný růst napětí na Blízkém východě, související s nárůstem ozbrojených střetů. Boje zintenzivnily poté, co oblast vyklidila americká vojska a Turecko zahájilo ofenzivu ne severosyrském území. Kromě syrského režimu je do situace zataženo také Rusko, které má společně s Damaškem poskytovat Kurdům ochranu právě před tureckou ofenzivou. Třaskavost a geopolitický přesah blízkovýchodní situace tak opětovně zintenzivnily, což potenciálně ohrožuje dodávky ropy z regionu. Výsledkem je právě tlak na růst cen ropy a s obvyklým zpožděním zhruba dvou týdnů tedy také pohonných hmot v ČR.
Tento tlak však nyní tlumí koruna, která posiluje vůči americkému dolaru. Dolar se prodává za zhruba 22,86 koruny a je tak vůči české měně nejslabší od druhé poloviny července. Vzhledem k tomu, že ropa se v dolarech obchoduje, klesá korunová cena barelu ropy, tudíž vzniká tlak na pokles cen, jenž zapůsobí proti zmíněnému tlaku na jejich vzestup.
České řidiče kromě silnější koruny může těšit i to, že benzín je momentálně v Česku levnější než v okolních zemích, s výjimkou Polska. V Německu, Rakousku, na Slovensku i v Maďarsku vyjde benzín řidiče v průměru dráž než v Česku. Nafta je pak dražší v Německu, Rakousku i na Slovensku, v Polsku a Maďarsku ale vyjde levněji.
Příčinou méně výrazného vyhlíženého zlevnění nafty v porovnání s benzínem je nadcházející zimní motoristická sezóna. Rafinérie se přeorientovávají na produkci takzvané zimní, nebo dokonce arktické varianty nafty, která je odolnější vůči chladnějšímu, ba přímo mrazivému počasí. Evropské normy žádají úpravu výrobní kvality zimní či arktické nafty, jež se v ČR prodává především v horských oblastech, prostřednictvím přidávání většího množství řídké petrolejové frakce, která tuhne třeba až při minus padesáti stupních Celsia. Tyto petrolejové frakce jsou letos, podobně jako loni, poměrně drahé, což se pak projevuje právě výraznějším cenovým růstem, resp. pomalejším zlevňováním nafty, či dokonce její přechodně vyšší cenou v porovnání s benzínem, jako tomu bylo během loňské zimní motoristické sezóny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
