Byl to prý Vladimír Iljič Lenin, kdo jednou řekl, že nejlepším způsobem, jak zničit kapitalistický systém, je znehodnotit měnu. Píše to dokonce britský národohospodář John Maynard Keynes ve své knize Ekonomické důsledky míru z roku 1919. „Ten Leninův výrok je nedohledatelný – nikdo jej dosud nebyl schopen prokázat,“ říká však Axel Leijonhufvud, profesor univerzity v Trentu a špičkový světový znalec Keynesova díla, kterého autor blogu nedávno zpovídal.
Keynesova citace Lenina – aš už podložená, či nikoli – bývá často uváděna coby důkaz, že britský ekonom měl rozhodně na zřeteli i nebezpečí inflace, již zapříčiní právě nadměrné vytváření peněz a úvěrů v ekonomice, tedy znehodnocování měny. Keynes a další jeho pokračovatelé jsou totiž obecně mnohem častěji spojováni s obavami z nezaměstnanosti a hospodářské deprese způsobené nedostatečnou celkovou poptávkou, nikoli s obavami z inflace.
Význačným Keynesovým pokračovatelem je také Leijonhufvud, i když tu a tam nešetří jeho kritikou. Značně ostřeji ovšem kritizuje to, jak k inflaci přistupuje současná učebnicová ekonomie hlavního proudu. „Myslím, že je to přímo intelektuální skandál,“ zamýšlí se v tichu svého podkrovního kabinetu, z nějž se jako na dlani jeví ledovcové údolí s malebným městem Trento i zdvihající se štíty Dolomit.
Učebnicová ekonomie má totiž za to, že inflace škodí ekonomickým subjektům vlastně pouze tím, že na ně uvaluje takzvané náklady ošoupané podrážky (časová ztráta spojená s častějším navštěvováním bank, jelikož během inflace je krajně nevýhodné držet hotovost; po nástupu internetu a elektronického bankovnictví význam těchto nákladů dále klesá) a náklady na menu (nutnost častěji přepisovat ceny na jídelních lístcích či v katalozích).
„To je směšné,“ míní Leijonhufvud. „Pokud by to s inflací bylo takhle triviální, ať si klidně stoupá.“ Inflace je podle něho mnohem nebezpečnější – například tím, že v čase, kdy překotně roste cenová hladina, není možné sestavovat smysluplné rozpočty (aš už vládní či podnikové), není vlastně ani dost dobře možné vést účetnictví či provádět finanční audit. „Pak se všechno vymyká kontrole,“ upozorňuje na skutečná úskalí a nesmírné náklady inflace.
Lukáš Kovanda, Trento, Itálie
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
