Daně v České republice jsou pro stát nastaveny opravdu výhodně. Stát totiž ze zvýšení mezd v soukromé sféře může snadno získat více než samotný zaměstnanec, kterému byla mzda zvýšena. Má tak tím pádem i více peněz, jimiž živí parazity. Bohužel, v konečném důsledku tím trpí celá ekonomika, neboť ji brzdí nadměrné přerozdělování a úbytek podnikatelů.
Pokud zaměstnavatel zvýší svému zaměstnanci, říkejme mu Josef Novák, měsíční hrubou mzdu z 34 000 na 36 500 Kč, Josef bude v čistém brát místo dosavadních 25 490 Kč celkem 27 205 Kč. Polepšil si tedy v čistém o 27 205 – 25 490 = 1715 Kč.
Zatímco Josef dostal v čistém přidáno 1715 Kč, stát má v čistém navíc 1635 Kč, tedy jen o 80 Kč méně. Protože Josef i jeho zaměstnavatel platí státu z vyšší mzdy vyšší odvody a Josef i daň z příjmu. Pokud navíc utratí své čisté peníze, které získal zvýšením mzdy, za zboží a služby zatížené běžnou 21procentní sazbou daně z přidané hodnoty, stát si v čistém polepší o dalších skoro 298 Kč, dohromady 1933 Kč. Nakonec tedy stát na zvýšení Josefovy mzdy vydělá o zhruba 218 Kč více než sám Josef.
Když tedy firma zvýší zaměstnanci plat, stát má o to více na dalšího úředníka či státního zaměstnance. Vláda hodlá v příštím roce nabrat přes 5,5 tisíce nových státních zaměstnanců. Bude jich tedy skoro o 50 tisíc více než v roce 2012. Přitom třeba počet podnikatelů se zaměstnanci se mezi lety 2010 a 2017 snížil o 14 tisíc hlav a počet zaměstnanců jako takových ve stejné době narostl o více než 300 tisíc.
Navzdory letům prosperity tedy nelze hovořit o opětovném rozkvětu podnikatelství v ČR. Do vývoje sice promlouvají demografické faktory, zejména stárnutí populace, ale z podstatné míry je úbytek podnikatelů, kteří mají zaměstnance, dán růstem administrativní zátěže a stále vyššími nároky státu na podnikatele – zejména pak právě zaměstnávajícího podnikatele.
Firma chce přidat svému zaměstnanci 2500 Kč hrubého.
FIRMA
– 3350 Kč (Firma platí 2500 + 850 = celkem 3350 Kč)
Vyplatí mu 2500 Kč… … a státu musí k tomu odvést na odvody dalších 850 Kč
ZAMĚSTNANEC
+ 1715 Kč
Z přidané částky 2500 Kč musí zaměstnanec zaplatit 275 Kč na odvody a 510 Kč daň z příjmu. Zůstává mu 1715 Kč. Jakmile tuto částku utratí, do státní kasy jde dalších 298 Kč za DPH (21 %).
STÁT
+ 1933 Kč
Stát takto získá do státní pokladny 850 + 275 + 510 + 298 = celkem 1933 Kč.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
