1) Jak se letos vyvíjí cena elektřiny (coby komodity)? A jak odhadujete vývoj např. pro příští rok, ev. dále do budoucna? Máme už ten nejvyšší/nejprudší růst, a tedy i hlavní vlnu zdražování za sebou?
Elektřina v probíhající topné sezóně opět zdraží, avšak méně výrazně než loni, průměrně kolem pěti procent. Záleží ovšem na tom, jakého má daná domácnost dodavatele a jaký má tarif. Dodavatelé elektřiny zdražují postupně, a třeba jen u části svých zákazníků, nikoli naráz. Od listopadu zdražují velcí hráči, ČEZ a E.ON, takže ti menší se postupně připojí. Nakonec zvýšení cen elektřinu neunikne nikdo, žádný spotřebitel.
2) Co stojí za nárůstem ceny elektřiny/co cenu ovlivňuje?
Takřka polovina elektřiny se v ČR stále vyrábí v uhelných elektrárnách, prostřednictvím uhlí. Aby mohly elektrárny v EU takto vyrábět, musejí si kupovat povolení na vypouštění emisí oxidu uhličitého do ovzduší, které při výrobě elektřiny vznikají. Tyto povolenky od roku 2017 dramaticky zdražily, z ceny kolem pěti eur na takřka třicet eur letos o prázdninách. Cena je za jednu vypuštěnou tunu oxidu uhličitého. Bez povolenek by elektrárny čelily značným pokutám. Za zmíněným zdražením povolenek stojí regulace Evropské komise, která rozhodla, že část povolenek stáhne z trhu, čímž ty zbývající učinila vzácnější, a tudíž dražší. Elektrárny musí dražší povolenky promítat do ceny elektřiny. Promítá se do ní rovněž například růst cen uhlí z posledních let, který nastartovala Čína tím, že omezila část své produkce nepříliš kvalitního uhlí a zvýšila dovoz z jiných částí světa. Peking tak učinil ve snaze zlepšit životní prostředí v zemi. Nižší čínská těžba a vyšší dovoz uhlí se projevil jeho zdražením, které pocítily nakonec právě i české elektrárny. Dražší uhlí a dražší povolenky způsobují primárně růst velkoobchodní ceny elektřiny. Od té se pak odvíjí cena elektřiny domácnostem. Velkoobchodní cena elektřiny však tvoří jen část ceny elektřiny pro domácnosti. Další složkou je složka regulovaná, v jejímž rámci se cena řídí pravidelnými výnosy Energetického regulačního úřadu. I tato regulovaná složka ceny elektřiny domácnostem letos vzroste, avšak „jen“ v rozsahu do pěti procent. Klíčovým důvodem růstu regulované složky je obecná inflace v ekonomice, která letos dosáhne pravděpodobně úrovně 2,7 procenta.
3) Jaký růst cen mohou domácnosti očekávat od svých dodavatelů? (Jak letos zdražovali/budou zdražovat?)
V průměru letos elektřina domácnostem podle dat Českého statistického úřadu zdražuje meziročně zhruba o desetinu. Dodavatelé elektřiny však své ceníky mění postupně, nikoli v jeden okamžik. Další vlna zdražování nastane začátkem roku 2020. Někteří dodavatelé ale třeba vůbec nezdraží a budou se na nezvýšené ceny snažit přilákat zákazníky od konkurence. Přecházením od dodavatele k dodavateli tak může zákazník citelně pozdržet cenový nárůst, který pocítí na vlastní peněžence. Musí však situaci sledovat a využívat například internetové srovnávače. Nakonec však zdražení elektřiny neunikne nikdo.
4) Svého času byly hodně žádané smlouvy na dobu určitou se zafixovanou cenou na několik let. Jak je to dnes? Vyplatí se cenu si zafixovat a příp. na jak dlouho?
V příštích letech bude elektřina pravděpodobně dále poměrně citelně zdražovat. Náš trh je notně propojený s tím německým, kde plánují uzavírání jaderných a uhelných elektráren a kde už probíhá takřka revoluční, státem podněcovaný nástup obnovitelných zdrojů. Toto jen dále zvýší tlak na růst cen elektřiny, a to kvůli zmíněnému propojení obou trhů, i u nás. Němci navíc plánují uhlíkovou daň a budou zřejmě omezovat vnitrostátní leteckou přepravu. Takže lze očekávat rychlejší přechod na elektromobilitu a na železnici, která z větší či menší míry nahradí přepravu leteckou. Železnice je z podstatné části elektrifikovaná, zejména na dálkových tazích, jež budou náhražkou letecké přepravě. To vše jen dále umocní poptávku po elektřině, takže vytvoří tlak na zdražování elektřiny nejen v Německu, ale opět i u nás. Takže z dlouhodobého hlediska se vyplatí elektřinu zafixovat. Nelze však vyloučit propad ekonomiky, například v důsledku krize, jenž by růst cen elektřiny zpomalil nebo i na čas zastavil. Navíc, jak jsme si řekli, je možné se po nějakou dobu růstu cen elektřiny vyhýbat změnami dodavatele. To ovšem v první řadě předpokládá nezafixovanou cenu. Takže na otázku, zda zafixovat, či nikoli, zejména v kratším období roku či dvou, neexistuje univerzální odpověď.
5) V nabídce některých dodavatelů se objevuje i produkt, kdy je ceny účtována dle aktuálních cen na burze. Jak to funguje v praxi? Je to dobrá varianta? Proč ano/ne?
Opět, neexistuje univerzální odpověď. Pokud je třeba někdo přesvědčen, že přijde zásadní ekonomické zpomalení, které zlevní elektřinu, může využít tarifů dle aktuální ceny na burze. Elektřina mu bude zlevňovat, zatímco ostatní, kteří jsou vázáni delšími kontrakty, budou platit více. Dlouhodobě ovšem zřetelně převažuje pravděpodobnost dalšího, a poměrně výrazného růstu cen elektřiny. Pokud nenastane závažnější globální, evropské nebo české ekonomické zpomalení, nelze vyloučit zdražování elektřiny domácnostem průměrným tempem kolem deseti procent ročně až někdy do roku 2025.
6) Pokud měl někdo u vás zafixovanou cenu a teď mu doběhne smlouva, jaké má možnosti? Má se stávajícím dodavatelem možnost o ceně nějak vyjednávat?
Takový člověk by měl zkusit všechno, včetně vyjednávání, pochopitelně. Měl by mít v prvé řadě dobrý přehled o ceně u konkurenci, aby mohl kredibilně v rámci vyjednávání „hrozit“ právě přechodem ke konkurenci. I z ekonomické teorie plyne, že zákazníci, kteří se obzvláště intenzivně zajímají o možnosti ušetření každé koruny, se často slevy dočkají, přičemž nízkou nebo žádnou marži dodavatel „nažene“ u zákazníka, který se po každém možné ušetření tolik nepídí. Takový tlak na zlevnění, má-li být kredibilní, si ovšem žádá časovou investici, neb takový člověk se musí na trhu dobře orientovat a mít prostě přehled, aby si mohl říci o slevu, jež je vůbec realistická.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
