Český statistický úřad dnes dále zpřesnil svůj odhad růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Tuzemské hospodářství si polepšilo meziročně o 2,8 procenta. Tedy výrazněji, než ČSÚ dosud předpokládal. Jeho předchozí zpřesněný odhad totiž uváděl hodnotu růstu 2,7 procenta. Mezičtvrtletní růst zůstává nezměněn na úrovni 0,7 procenta.
Zlepšení odhadu je pozitivní zprávou, která však nic nemění na tom, že další prognózy budou výhled výkonu české ekonomiky spíše zhoršovat. Například prognóza České národní banky, kterou centrální banka představí v listopadu, zřejmě vyšší pravděpodobnost než doposud připočítá méně než dvouprocentnímu růstu české ekonomiky v roce 2020. V letošním roce by i po přihlédnutí k dnešnímu zpřesnění ČSÚ měla tuzemská ekonomika vykázat růst 2,6 procenta, přičemž ji potáhne zejména spotřeba. Spotřebu domácností pohání stále znatelný růst mezd.
Znatelný růst mezd ovšem nepříznivě doléhá na ziskovost podniků, jak plyne z dnešní statistiky čtvrtletních účtů ČSÚ. Míra zisku nefinančních podniků byla v letošním prvním pololetí v souhrnu nejnižší od začátku tisíciletí. Klíčovým důvodem je právě překotný, dlouhodobě neudržitelný růst mezd. Firmy tak mají i méně prostředků na investice. Míra investic, jak rovněž plyne z dnešní statistiky ČSÚ, byla v tuzemské podnikové sféře letos v prvním pololetí nejslabší minimálně od roku 2005. Míra zisku i míra investic tuzemských firem se ovšem stále drží nad průměrem EU. To je do značné míry dáno strukturou české ekonomiky, v níž má stále zcela zásadní slovo průmyslová výroba, která je investičně náročnější než například sektor služeb.
Firmy však své investice omezují nejen z důvodu poklesu ziskovosti, ale také kvůli obecné ekonomické nejistotě ve světě. Ta ostatně doléhá částečně také na spotřebitele, kteří po dvou bujarých letech – 2017 a 2018 – v letošním prvním pololetí viditelně navýšili svoji míru úspor, jak ukazují dnešní data ČSÚ. Spotřebitelé se obávají zhoršení ekonomické situace, pročež si tvoří rezervu na horší časy a nejsou ochotni všechen nárůst svých mezd dát zpět do spotřeby, jakkoli ta zůstává vysoká a rostoucí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.