Německo dělí od ekonomického propadu – čili recese – jediný tweet. Tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa. To nedávno prohlásil jistý burzovní analytik. Mohlo se zdát, že jde o nadsázku. Jenže… Trumpovy tweety v sílící míře opravdu trhy hýbají. Několik desítek znaků, které americký prezident tweetne třeba dnes večer, mohou spustit sled událostí, na jehož konci budou za rok či dva desítky tisíc Čechů propuštěných ze zaměstnání.
Prezidentovo tweetování, které má moc rozkmitat burzy a připravit spousty lidí po celém světě o práci, symbolizuje nástup nové éry globální ekonomiky. Éry dlouho nevídané nejistoty a dusivé nervozity.
Tuto éru ve své nové studii číselně dokumentuje Steven Davis, profesor obchodní fakulty Chicagské univerzity. S kolegy před třemi lety sestavil takzvaný index nejistoty hospodářské politiky. Nyní jej aktualizoval. Ukazatel loni a letos pro celý svět udává suverénně nejvyšší hodnoty za období minimálně od roku 1997. To znamená, že v klíčových médiích vybraných světových ekonomik se se suverénně nejvyšší relativní četností vyskytuje výraz „nejistota“ (a/nebo příslušné adjektivum) v kontextu informování o hospodářských záležitostech. Z indexu plyne, že asijská ekonomická krize sklonku 90. let, útoky z 11. září 2001, pád investiční banky Lehman Brothers roku 2008 a související globální finanční krize či evropská dluhová a imigrační krize nevnášely celosvětově do oblasti hospodářské politiky, tedy i na burzy a trhy, zdaleka tolik nejistoty jako poslední roky. Od roku 2016 lze danou nejistotu opravdu doslova „krájet“. A to kvůli dění kolem brexitu, ale zejména kvůli Trumpovu celnímu válčení, jehož zásadní salvy se zpravidla vždy nejdříve rozlehnou právě Twitterem.
Po svém se s rostoucí nejistotou a stále nevyzpytatelnějším Trumpovým tweetováním vyrovnává největší americká banka JPMorgan. V těchto dnech totiž začala sestavovat zase jiný index, který pojmenovala „Volfefe“. Název ukazatele odvodila z jednoho z nejproslulejších – a nejvíce „lajkovaných“ – Trumpových tweetů vůbec. Trump se v něm totiž dopustil zjevného překlepu, když zřejmě místo „press coverage“ napsal kolem půlnoci posledního květnového dne roku 2017 „press covfefe“. Amerika si dodnes láme hlavu, co tím vlastně básník chtěl říci, zatímco JPMorgan bere druhou polovinu evidentního prezidentova překlepu, aby ji spojil se zkráceninou „vol“ jako „volatility“ čili rozkolísanost. Rozkolísanost burz, kterou Trumpovo tweetování stále zřetelněji vyvolává.
Index Volfefe měří dopad tohoto prezidentova tweetování na vývoj úrokových sazeb v USA. A tento dopad je zvláště v posledních měsících silný jako nikdy předtím. To proto, že s růstem nevyzpytatelnosti Trumpova jednání stoupá nejen nejistota ohledně dalšího směřování americké a globální ekonomiky, ale také význam jeho tweetů. JPMorgan prostě zavedením indexu dokládá, že Trumpovo tweetování vážně může v důsledku vést třeba i k německé recesi, pročež dává zatracený smysl jednotlivé tweety analyzovat a vyčíslovat jejich dopad na ekonomiku USA i jiných zemí.
Nejistota, kterou Trump (nejen) tweetováním celosvětově zasévá, může přitom páchat škodu ještě dlouho poté, co v úřadu skončí. Christina Romerová, někdejší šéfka ekonomických poradců Trumpova předchůdce Obamy, už před třiceti lety svým výzkumem doložila, že to je právě fenomén nejistoty, který představuje klíčové pojítko krachu na newyorské burze roku 1929 a následné Velké hospodářské krize 30. let. Američané totiž po krachu začali být značně nejistí ohledně svých dalších příjmů, ztratili víru nejen v akcie, leč i v budoucnost – a přestali nakupovat zejména zboží dlouhodobé spotřeby. Z hlediska jednotlivce jde o pochopitelnou reakci na stupňující se nejistotu. Když však naráz podlehne nejistotě určitý zlomový počet jedinců, celá ekonomika nutně čelí propadu, neboť se peníze přestávají otáčet. Kde se peníze netočí, nemají firmy zisk, takže neinvestují a nakonec propouštějí. Co je z hlediska jednotlivce pochopitelné a racionální, má na úrovni ekonomiky jako celku dopad tak ničivý, jako ta největší iracionalita. Ekonomové proto hovoří o takzvaném paradoxu úspor.
Přitom z investic jsou na nejistotu, měřenou třeba právě Davisovým indexem, zvláště citlivé ty do výzkumu a vývoje, jak argumentuje Ravi Bansal z Dukeovy univerzity s kolegy v nové studii. Vskutku, Trumpovy tweety mohou nejen vyvolat recesi v Německu i jinde, ale zřejmě už vyvolávají citelný pokles investic do výzkumu a vývoje. Takže nás vlastně všechny do budoucna ochuzují. Nebudeme tak bohatí, jak jsme mohli být, nebýt těch tweetů. Tedy nebýt nejistoty, jež ochromuje výzkum a vývoj, klíčový zdroj růstu celospolečenského bohatství.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
