Světově největší areál zpracovávající ropu se včera ocitl plamenech. Produkce ropy v Saúdské Arábii kvůli tomu klesla na polovinu. Akciový trh království, stejně jako jiných arabských zemí, kde jsou burzy v neděli otevřeny, se dnes citelně propadly. Svět se musí připravit na citelný nárůst cen ropy, který nakonec může zdražit také benzín a naftu u českých čerpacích stanic.
V krajním případě déletrvajícího, měsíčního výpadku by ropa mohla zdražit ze současné úrovně kolem 60 dolarů za barel až nad 100 dolarů za barel. Pokud se však poškozená ropná zařízení podaří plně zprovoznit dříve, cena ropy stoupne spíše maximálně jen v rozsahu nižších desítek dolarů a psychologickou úroveň jednoho sta dolarů nepřekročí.
Benzín a nafta v ČR tak mohou během následujících týdnů výrazně zdražit, do konce září o dvě koruny na litr. V měsíci říjnu se pak cena v krajním případě může vyšplhat k rekordním maximům roku 2012. Tehdy stál benzín více než 38,50 koruny za litr a nafta překročila cenu 37,20 koruny za litr.
To je však krajní scénář déletrvajícího citelného výpadku saúdských dodávek. V tuto chvíli nelze ani přibližně odhadnout, jak dlouho výpadek potrvá. Každopádně v roce 2012, kdy cena pohonných hmot vystoupala v ČR na své dějinné maximum, se cena ropy pohybovala většinou nad úrovní právě sta dolarů za barel. Dolar byl vůči koruně ovšem v té době výrazně slabší než dnes, kdy se prodává za 23,4 koruny. V roce 2012 dopad tehdejších vysokých cen ropy tlumilo to, že dolar vyšel převážně na 19 nebo 20 korun. Nyní by naopak slabá koruna vůči dolaru růst cen benzínu a nafty v ČR ještě umocňovala.
Celá víkendová situace ovšem ukazuje, jak je saúdský ropný průmysl zranitelný. To může vést k trvalejšímu tlaku na růst cen ropy, i pokud se podaří dodávky rychle obnovit. V pondělí, až se po víkendu začne s ropou opět obchodovat, mnozí obchodníci vyhlíží panickou reakci trhů, která může ropu skokově zdražit o pět až deset dolarů za barel.
Jemenským povstalcům Húsíjům se v sobotu prostřednictvím dronů podařilo saúdskoarabský ropný průmysl zasáhnout přímo v jeho srdci, zcela ochromit zpracovatelská zařízení ropného pole Abkajk. Takový útok na svá ropná pole Saúdská Arábie nepamatuje od první války v Zálivu počátkem 90. let minulého století.
Každý dvacátý barel ropy na světě pochází právě z Abkajku. Právě proto je velmi pravděpodobné, že až se zítra začne po víkendové pauze zase obchodovat s ropou, její cena citelně vzroste. Ale nejen kvůli vlastnímu výpadku dodávek z Abkajku a další saúdských ropných polí a zvýšené nejistotě.
I kvůli tomu, že je nyní obtížně představitelné, že by Spojené státy mohly zasednout k jednacímu stolu s Íránem. Poté, co zejména Francie na nedávném summitu G7 silně lobbovala za průlomové jednání Washingtonu a Teheránu, a poté, co se americký prezident Donald Trump začátkem týdne zbavil svého „jestřábího“ bezpečnostního poradce Johna Boltona, trhy koketovaly s možností zmírnění napětí mezi USA a Íránem. A dokonce s možností, že by se část íránské ropy, jež nyní podléhá sankcím USA, vrátila na světový trh. To by vedlo k jejímu zlevnění, z něhož by následně těžil i český řidič v podobě levnějších pohonných hmot.
Nyní je ale mnohem pravděpodobnější právě zdražování ropy. Írán, jak známo, totiž Húsíje podporuje. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo už Írán z útoku na Abkajk obvinil, byť důkazy nepodal.
Rijád se nyní bude snažit výpadek nahradit dodávkami ze svých zásob. Zásobníky saúdské ropy jsou nejen v samotném království, ale také v Egyptě, japonské Okinawě a v Rotterdamu v Nizozemsku. Potíž je v tom, že zásoba saúdské ropy v posledních letech povážlivě klesla, z počtu výrazně převyšujícího 300 milionů barelů v roce 2016 na méně než 200 milionů. Je tak nejníže od roku 2008.
Na maximum se tak rozejde těžba ropy v zemích, jako je Kuvajt, Irák nebo Spojené arabské emiráty, a to navzdory limitům těžby, na kterých se zmíněné země a další těžaři, jako je Rusko, dohodli v rámci snahy zabránit výraznějšímu poklesu ceny strategické suroviny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
