Světově největší areál zpracovávající ropu se včera ocitl plamenech. Produkce ropy v Saúdské Arábii kvůli tomu klesla na polovinu. Akciový trh království, stejně jako jiných arabských zemí, kde jsou burzy v neděli otevřeny, se dnes citelně propadají. Svět se musí připravit na citelný nárůst cen ropy, který nakonec může zdražit také benzín a naftu u českých čerpacích stanic.
Jemenským povstalcům Húsíjům se totiž prostřednictvím dronů podařilo saúdskoarabský ropný průmysl zasáhnout přímo v jeho srdci, zcela ochromit zpracovatelská zařízení ropného pole Abkajk. Takový útok na svá ropná pole Saúdská Arábie nepamatuje od první války v Zálivu počátkem 90. let minulého století.
Každý dvacátý barel ropy na světě pochází právě z Abkajku. Je pravděpodobné, že až se zítra začne po víkendové pauze zase obchodovat s ropou, její cena citelně vzroste. A nejen kvůli vlastnímu výpadku dodávek z Abkajku.
I kvůli tomu, že je nyní obtížně představitelné, že by Spojené státy mohly zasednout k jednacímu stolu s Íránem. Poté, co zejména Francie na nedávném summitu G7 silně lobbovala za průlomové jednání Washingtonu a Teheránu, a poté, co se americký prezident Donald Trump začátkem týdne zbavil svého „jestřábího“ bezpečnostního poradce Johna Boltona, trhy koketovaly s možností zmírnění napětí mezi USA a Íránem. A dokonce s možností, že by se část íránské ropy, jež nyní podléhá sankcím USA, vrátila na světový trh. To by vedlo k jejímu zlevnění, z něhož by následně těžil i český řidič v podobě levnějších pohonných hmot.
Nyní je ale mnohem pravděpodobnější právě zdražování ropy. Írán, jak známo, totiž Húsíje podporuje. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo už Írán z útoku na Abkajk obvinil, byť důkazy nepodal.
Rijád se nyní bude snažit výpadek nahradit dodávkami ze svých zásob. Zásobníky saúdské ropy jsou nejen v samotném království, ale také v Egyptě, japonské Okinawě a v Rotterdamu v Nizozemsku. Potíž je v tom, že zásoba saúdské ropy v posledních letech povážlivě klesla, z počtu výrazně převyšujícího 300 milionů barelů v roce 2016 na méně než 200 milionů. Je tak nejníže od roku 2008.
Na maximum se tak rozejde těžba ropy v zemích, jako je Kuvajt, Irák nebo Spojené arabské emiráty, a to navzdory limitům těžby, na kterých se zmíněné země a další těžaři, jako je Rusko, dohodli v rámci snahy zabránit výraznějšímu poklesu ceny strategické suroviny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
