Němečtí centrální bankéři se obávají, že tamní ekonomika je v recesi. Hospodářství našeho západního souseda se propadalo od dubna do června. Takže pokud se trend ve třetím čtvrtletí nezvrátí a obava Bundesbanky se naplní, znamená to, že Německo zabředlo do technické recese.
Od ještě hlubšího propadu přitom zemi dělí jediný tweet amerického prezidenta Trumpa. Do poloviny listopadu rozhodne, zda uvalí cla na evropská auta. To by byla pro Berlín rána, která navíc může přijít zhruba ve stejné době, kdy se Evropa bude vzpamatovávat z šoku po tvrdém brexitu.
Kvůli ekonomické závislosti na Německu nemůže být nic z toho dobrou zprávou ani pro Česko. Anebo přece jen? V lehce perverzním smyslu by si Čech mohl přát, aby Němec skončil v recesi spíše hlubší než mírné. S každým zhoršením výhledu německé ekonomiky se stupňuje tlak na Berlín, aby si dodal pořádnou vzpruhu. A Němci mají z čeho brát. Dlouho drželi vyrovnané hospodaření státní kasy, za deset let snížili veřejné zadlužení z 83 na 60 procent HDP. Při dalším zhoršování prognóz se nakonec Berlín tlaku poddá a pořádnou rozpočtovou injekci ekonomice poskytne. Ministr financí Scholz už hovořil o tom, že by mohlo jít o 50 miliard eur.
Závislost české ekonomiky na německé by se tentokrát projevila nadmíru příznivě. Povzbuzující účinek berlínské injekce by pocítili tuzemští exportéři. Patrně by stoupla poptávka Němců i po českém dovozu včetně subdodávek. Vláda premiéra Babiše by přitom – pochopitelně – nemusela přispět ani haléřem. Při nulových nákladech by ovšem díky vyšším ziskům exportérů vykázala vyšší příjmy i česká státní kasa. A Babiš by měl více peněz třeba na starobní penze, jejichž zvyšování zásadně pomáhá držet jeho popularitu nahoře.
Pozor však na předčasnou radost. Aby mohl Berlín injekci poskytnout a kdo ví, třeba i nezamýšleně pomoci Babišovi ke znovuzvolení, musí nejprve tamní parlament říci, že země je v krizi. Technická recese sama nestačí. Ekonomičtí experti kancléřky Merkelové jsou si vědomi, že pokud budou stahovat kalhoty příliš daleko před brodem, mohou nakonec povzbudit právě jen dovoz do země, místo aby podpořili průmysl a uchránili pracovní místa. Podle jejich nynějších propočtů by injekce ve výši jednoho procenta HDP podpořila německý růst v rozsahu ani ne poloviny procentního bodu. A to je jim málo. Nicméně v polovině listopadu už to mohou vidět úplně jinak.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
