Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu zlepšila, po třech měsících poklesu. Nadále však zůstává blízko svých minim za celé období od roku 2016. Ze svého bezmála pětiletého dna vzrostla oproti červenci důvěra v podnikatelském sektoru.
Varovný je pokles sentimentu mezi podnikateli ve stavebnictví. Právě stavebnictví totiž v uplynulých měsících svým růstem kompenzovalo útlum průmyslové výroby, k němuž dochází zejména vlivem zhoršujících se podmínek ve světovém obchodě a geopolitických a jiných tenzí, včetně hrozby takzvaného tvrdého brexitu. Podnikatelé ve stavebnictví hledí pesimističtěji než v červenci do dalších tří měsíců. Vyhlížejí nejen pokles své výrobní činnosti, ale také zaměstnanosti v sektoru.
Nadějné je naopak to, že propad sentimentu v průmyslu se navzdory zmíněným zhoršujícím se podmínkám během letošního června až srpna stabilizoval. Průmyslníci sice hodnotí hůře než v červenci potenciál domácí a mezinárodní poptávky, přitom však očekávají pro nejbližší tři měsíce vyšší tempo své výrobní činnosti než v červenci. Vzhledem k nadále se zhoršujícím podmínkám ve světovém obchodě nelze čekat, že by sentiment v průmysl již dosáhl svého dna. Spíše si jeho zhoršování dalo jen „přestávku“. Tuzemská ekonomika nemůže poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivým mezinárodním tlakům vykazovat věčně. Ostatně dnešní čísla k vývoji sentimentu mezi německými podnikateli nejsou nijak povzbudivá, Německo, na němž jsme silně ekonomický závislí, už nyní dost možná prochází recesí.
Meziměsíčně si však v srpnu pohoršila důvěra spotřebitelů. Ta však z historického hlediska zůstává nadále poměrně vysoká. Na spotřebitele doléhají obavy z možné ekonomické krize, o níž pod vlivem zhoršujícího se mezinárodního obchodní prostředí poměrně intenzivně referují média. Spotřebitelé mají obavu zejména z růstu nezaměstnanosti, který by možná krize či ekonomický útlum způsobily. Probíhající zdražování elektřiny či bydlení, ale také mnohých potravin je vede k úvahám o dalším růstu cen, které rovněž přispívají ke zhoršení jejich nálady.
Ve zbytku letošního roku lze očekávat, že si spotřebitelská nálada udrží svoji poměrně vysokou úroveň. Spotřeba domácností díky stále solidnímu růstu reálných mezd bude letos klíčovým tahounem celé české ekonomiky. Bez dobré nálady spotřebitelů by jím prostě být nemohla. Zato se však zřejmě dále zhorší nálada v průmyslu a zřejmě i v obchodě. Nálada ve stavebnictví by se mohla zlepšit vlivem nutnosti čerpat agilněji prostředky z fondů EU, neboť běžící programové období pro jejich čerpání řádně končí už příští rok. Celková důvěra v ekonomiku do konce roku ovšem spíše dále poklesne.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
