Na obzoru je měnová válka mezi USA a Čínou. Situace je vážná

Přepis rozhovoru

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Zdraví vás Věra Štechrová, dnes je tu se mnou ve studiu ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Obchodní a teď už zřejmě i měnová válka mezi Čínou a Spojenými státy a její dopady na Evropu, kde vzít chybějící miliardy do rozpočtu, které žádá ČSSD. Další vlna EET a také stále stoupající obliba aut SUV mezi českými řidiči a řidičkami, tak to jsou témata následující půlhodiny. Obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy pokračuje, vypadá to, že slyšíme i první výstřely války měnové. Prezident Trump oznámil minulý týden, že uvalí od září na čínské zboží nová cla. Čína slíbila odvetu a ta přišla. Peking tento týden umožnil oslabení čínské měny. Juan prolomil citlivou úroveň sedmi juanů za dolar. Pane Kovando, jak vážná ta situace, kdo je teď podle vás nejvíc ohrožený?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Situace je nejvážnější za celou dobu té obchodní války a myslím si, že obecně lze říci, že situace ve světě, co se týče ekonomiky je nejvážnější za posledních 10 let. Od uplynulé, od minulé finanční světové krize to proto, že vlastně ta obchodní válka opravdu přerůstá v hrozbu války měnové, v níž by tedy Spojené státy a Čína postupovaly tak, že si budou oslabovat své měny tak, aby nahrávaly svým vývozcům, bohužel Japonsko a eurozóna, což jsou další významné ekonomické celky, už nemají příliš také na tuto měnovou válku potenciální reagovat, protože jejich úrokové sazby už jsou na nule, či dokonce v záporu nemají tedy, jak dále oslabovat své měny a nahrávat tak svým vývozcům. To znamená ta situace je komplikovaná a klíčovou obětí nemusí být Čína a Spojené státy, nýbrž právě třeba ekonomiky eurozóny v čele s Německem a tedy také Česká republika, která je subdodavatelsky závislá na Německu?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
My o tom ještě budeme mluvit, ale pojďme se vrátit ještě přímo k tomu oslabení juanu. Jakou reakci teď mohou chystat Spojené státy, co se dá od nich čekat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Spojené státy označily Čínu za měnového manipulátora, což je poměrně bezprecedentní krok. Naposledy se k něčemu takovému uchýlily v roce 1994 a je to spíše tedy krok symbolický, protože ty pokuty, které jsou s tím spojeny, na základě zákona amerického z roku 1988 jsou pakatelem proti tomu jaké dopady nepříznivé má na Čínu ta sada cel, které už proti ní americký prezident Donald Trump uplatňuje. Nicméně ten symbolický krok toho označení za měnového manipulátora vylekal burzy a vylekal trhy, protože si řekly už definitivně, tenhle ten spor těchto dvou nejsilnějších ekonomik se prostě jen tak neuklidní. To může trvat dlouhé roky. A nyní se nacházíme ve fázi takového obecného světového prozření, že opravdu ten spor, ta konfrontace je daleko závažnější, než se čekalo a jakákoliv naděje na to, že by se mohla snad rychle vyřešit, nyní pohasíná.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A to je ten důvod, proč jde nahoru cena zlata?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to tak, protože zlato je už dlouhodobě snad možná dlouhá tisíciletí vnímáno jako určitá pojistka pro časy nejistoty, pro špatné ekonomické časy, takže včera zlato překonalo poprvé od roku 2013 hranici 1 500 dolarů za jednu trojskou unci, což je opravdu znak toho, že pohroma ekonomická světová má nyní tak velkou pravděpodobnost jako už dlouho ne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jsou ještě další komodity tak jisté, jako je zlato? Stoupá ještě cena dalších.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Obecně se investoři uchylují do takzvaných bezpečných útočišť. To je nikoliv pouze zlato, ale třeba i jiné drahé kovy i stříbro. Dále to jsou například americké dluhopisy, takže paradoxně to, že Donald Trump vlastně rozpoutal tuto válku obchodní a nyní i měnovou, tak vede k tomu, že stoupá zájem o americké dluhopisy, které jsou vnímány jako nejbezpečnější uložení peněz nebo jedno z nejbezpečnějších a tím vlastně se zlevňuje Trumpovi obsluha amerického dluhu. To znamená, on může ušetřit na úrocích za svůj dluh, za ten velký obří americký dluh. Ale kromě amerických dopisů roste zájem také třeba tradičně japonský yen nebo švýcarský frank. A Švýcaři s tím mají velké problémy, budou zřejmě muset se uchýlit k oslabení své měny, protože ona vlivem toho, jak je o ní velký zájem jakožto bezpečné útočiště, tak může zase nedělat Švýcarům to velké vrásky jako už v minulých letech.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Dá se čekat, že Donald Trump půjde spíš cestou dalšího zvyšování cla vůči Číně, anebo se nebo bude dolar oslabovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je zajímavá otázka, Donald Trump je neřízenou střelou. Těžko cokoliv nyní předpovídat, sázím spíše na to, že pokud by mu není takzvaně padaly burzy, tak on to nevydrží, protože už příští rok se musí ucházet o znovuzvolení. A jestliže budou táhleji padat americké burzy, to znamená, že bude chudnout jeho elektorát, tak dříve či později mu dojdou nervy a prostě bude se snažit o smír s Číňany. A Peking trochu na toto sází. Troufám si říci, že čas hraje ve prospěch Pekingu, v podstatě Si Ťin-pching, čínský vůdce, kormidelník je prakticky doživotním vládcem, čili jeho čas netlačí tolik jako Trumpa, takže dříve či později toto Trump zřejmě sezná a bude se snažit tu situaci uklidnit a jestli jí neuklidní, tak mu hrozí velmi vážně to, že nebude v příštím roce znovu zvolen.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
To oslabování juanu, které sledujeme nebo které jsme sledovali, je to cílené oslabování, anebo čínská centrální banka jenom prostě přestala juan regulovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom
S tím juanem je to komplikované, vlastně každý den čínská centrální banka stanovuje jakousi referenční sazbu, jakýsi referenční kurs čínské měny k dolaru. A čínská měna se pak může pohybovat v rozmezí dvou procent, pod či nad touto výší. To platí pouze pro ten takzvaný pevninský juan, pak je ještě ten mimo pevninský je, který má základnu v Hongkongu, který Čína používá pro své mezinárodní operace a ten není zdaleka tak spoutáván touto politikou, touto referenční sazbou. No a dnes je vlastně zajímavý den, protože dnes poprvé po dlouhé době vlastně Čína stanovila tu referenční sazbu na takovou psychologickou úrovní sedmy juanu za 1 dolar, což značí, že samozřejmě nějakým způsobem reflektuje ten tlak, který na tu měnu je a že se bude snažit tedy hledat nějakou zlatou střední cestu mezi nutným oslabování té měny a zároveň tím, aby nevyvolala paniku na trzích, která by vedla k odlivu kapitálu z Číny, což by pak musela Čína opravdu záplatovat rozprodáváním svých devizových rezerv, jinými slovy abych to zjednodušil, Čína v tuto chvíli nevystupuje jako měnový manipulátor, navzdory tomu, že jim v minulosti dlouhá léta byla, navzdory k tomu, že nyní z toho americké, Spojené státy americké viní, ale opravdu Čína nyní nefiguruje jako měnovým manipulátor, protože by se tím sama střílela do nohy, protože by hrozilo táhlé oslabování měny, což by mělo pro její ekonomiku velice neblahé konsekvence.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Takže se dá říct, že Mezinárodní měnový fond vidí tu hodnotu juanu teď jako přiměřenou, je v souladu s hospodářstvím v Číně?

Lukáš KOVANDA, ekonom
V zásadě ano. Mezinárodní měnový fond v této konfrontaci Čína Spojených států stojí na straně Číny. Ostatně i mezinárodní ekonomická komunita nyní vnímá tu situaci tak, že ten americký krok označeni za měnového manipulátora Číny, je spíše tedy krokem politickým, který nemá příliš opodstatnění v té reálné situaci. To už spíše v uplynulých letech jako měnovým manipulátorem vystupovali země jako Švýcarsko, Tchaj Wan, Jižní Korea, a přitom Spojenými státy nebyly za měnového manipulátora označeny.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
My už jsme o tom začali mluvit, že ten dopad může být paradoxně poměrně velký i na evropské státy. Oslabováním juanu tedy přinese levnější zboží z Číny, dá se tedy čekat, že opravdu zlevní čínské zboží, je ten pohyb juanu v takových částkách, že opravdu uvidíme zlevňování čínského zboží na trhu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To čínské zboží už je levné nyní. Já si myslím, že to větší riziko, které hrozí je, že ještě více budou znevýhodněni evropští vývozci, protože euro vlastně vůči čínské měně, vůči dolaru při té měnové válce potenciální ještě více zpevní. A to znevýhodňuje vývozce v čele s těmi německými, takže je to jakési, řekněme, když to řeknu hodně zjednodušeně, ta měnová válka v podstatě je zdanění nebo zatížení německého vývozu jeho učinění jé méně konkurenceschopným a tím pádem tedy to znamená, že měnová válka mezi Spojenými státy Čínou je rovněž učinění méně konkurenceschopným také českého vývozu a českého průmyslu a my už nyní pozorujeme opravdu poměrně neblahá čísla za českou průmyslovou výrobu, například v automobilovém segmentu nyní v červnu byla ta výroba nejslabší od roku 2016, lépe řečeno, klesla nejvýrazněji od roku 2016, ten propad se očekával ale ne že bude až zas tak výrazný to platí, jak pro automobilový segment, tak pro zpracovatelský průmysl a pro průmysl jako celek České republiky, takže už nyní pociťujeme dopady těch světových hrozeb, které jsou stále houstnoucí a stále intenzivnější.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Mimochodem jsme se dozvěděli, že klesá právě prodej aut hodně i na čínském trhu, říká se, že přežijí na čínském trhu jen ty nejsilnější automobilky. To souvisí právě s tou čínsko americkou obchodní válku, anebo je prostě trh v Číně už automobily nasycen?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Spojuje se víc věcí, Čína provádí už dlouhá léta náročnou operaci, kdy se snaží svoji ekonomiku přeorientovat z té takzvané dílny světa, vývozně orientované ekonomiky, která zaplavovala svět levnými tričky, levnými hračkami, levnou obuví. Snaží se nyní i v rámci té své strategie vlastně, kdy chce pozvednout čínskou ekonomiku na technologickou velmoc do roku 2025. Snaží se nyní přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou a snaží se opřít svůj růst o spotřebu domácího obyvatelstva. No a když opíráte svůj růst místo exportu a místo toho, že jste dílnou světa, o spotřebu domácí obyvatelstva, tak nikdy nemůžete mít takové růsty, jako měla Čína ještě třeba na začátku tohoto desetiletí, ty dvouciferné růstové míry během jediného roku, to už se určitě nebude opakovat a s tím přechodem na ten nový model samozřejmě je spjata řada problémů, včetně enormního zadlužování zejména čínského podnikového sektoru a ještě tedy nyní už běžící obchodní válka tuto problematičnost umocňuje, takže já bych řekl, že se spojuje více faktorů, ale pochopitelně ta obchodní válka nesvědčí Číně a nesvědčí ani tamnímu spotřebiteli a on tedy osekává nejen své výdaje za, dám příklad iPhony, ale také za automobily, což pak pociťuje třeba i česká Škodovka.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Patří škodovka mezi ty silné, přežije na čínském trhu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já doufám, že jo Škodovka si myslím, že nabízí velice dobrý poměr cena výkon obecně globálně, ale ten propad čínského trhu zasahuje dosti výrazně právě i mateřskou společnost, to znamená Volkswagen, takže mohou tam být spíše tyto neblahé dopady skrze tedy problém celého koncernu, ale domnívám se, že Škodovka jako sama o sobě tu krizi určitě může přežít, ale ten automobilový segment ztrácí dynamiku i v Evropě, v České republice pozorujeme nasycování trhu, takže obecně pro automobilky, automobilky před sebou mají velice, velice, velice krušná léta. Ještě když k tomu přičteme regulace, například emisní v Evropské unii, když k tomu přičteme ten tlak třeba německých sociálních demokratů na přechod na elektromobilitu ve formě zvažované uhlíkové daně v Německu. Tak já se obávám, že konvenční automobilky prostě tu zlatou éru mají za sebou a nyní to bude jenom otázka času, jak rychle bude tento segment chřadnout a my v České republice bychom se pochopitelně měli přát, aby chřadnul co nejpomaleji, protože jsme na něm fatálně závislí a nemáme záložní plán zatím, jak jinak naši ekonomiku dále pozvednout.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A naším dnešním hostem je ekonom Lukáš Kovanda. Vláda má sice prázdniny, ale boj o miliardy ze státního rozpočtu pokračuje. Předseda ČSSD Jan Hamáček napsal dopis premiéru Andreji Babišovi z ANO, že ČSSD považuje nynější návrh rozpočtu za nerealistický, a to kvůli chybějícím penězům v kapitolách ministerstev patřících právě sociální demokracii. Chybí jim prý přes 20 miliard korun. Dnes bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou za ANO. Sociálnědemokratický ministr zahraničí Tomáš Petříček právě ten požaduje třeba 1 a půl miliardy. Premiér Babiš naopak vzkázal už dřív ministrům koaličního partnera, že by měli šetřit. Tak pokud mají ministři ČSSD šetřit, pojďme si říct, jak se daří šetřit kabinetu jako celku?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Kabinet jako celek nevím, jestli lze hovořit o šetření, každopádně nyní máme za sebou, jak už jsme si řekli ta nejlepší léta, nejen automobilový segment je má za sebou ale ekonomika jako celek a nedá se příliš říci, že jsme si vytvořili nějaký polštář na ty horší časy. To znamená, já bych ošetření asi nehovořil bohužel, byť k tomu byly dobré podmínky, ale víme, za co všechno se utrácelo víme, že se realizovaly výdaje, které asi nebyly úplně nutné. Mám na mysli zejména nebo jako příklad slevy na jízdném pro studenty a důchodce, jak ve vlacích tak v autobusech, ale klíčovým problémem bylo to, že se neprovedly reformy, že se neprovedla například důchodová reforma. Nyní přicházejí horší časy, byť já si myslím, že je pořád předčasné hovořit o nějaké krizi typu té, která udeřila před 10 lety, no a v těch horších časech se prostě reformy vždy dělají mnohem obtížněji, než v těch dobrých časech, takže z tohohle hlediska my jsme opravdu promrhali ta léta prosperity.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Navrhovaný schodek rozpočtu je teď 40 miliard, pokud by chtěli ministry ČSSD 20 miliard navíc, dá se to udělat jen přeskupením peněz, anebo by se ten schodek musel opravdu zvýšit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Vždy je možné řešení to i ono. Ovšem já se stále nedomnívám, že česká ekonomika je na tom nyní tak špatně, aby potřebovala tak rozsáhlou schodkovou stimulaci, jakou požadují sociální demokraté. To si myslím, že stále si můžeme nechávat na časy až opravdu udeří krize. Stále máme nejnižší míru nezaměstnanosti od devadesátých let, máme nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii i v zemích OECD. Není zatím důvod panikařit, jakkoliv tedy je samozřejmě třeba se připravovat na ty horší časy, ale ne právě tak, že budeme realizovat větší schodky, ale tak, že spíše budeme tedy stále držet ty veřejné výdaje na uzdě a čekat tedy na čas, až bude opravdu temno a černo nad naší ekonomikou a teprve potom by vláda se měla chopit otěží a uskutečňovat své výdaje, až bude míra nezaměstnanosti 5, 7, 8, 10 %. Já si to nepřeji, ale teprve v takových časech vláda by měla vstupovat a schodkové financovat třeba to, aby se vytvářela pracovní místa, ale ne nyní, když to není třeba, takže já si myslím, že stále je čas, kdy spíše bychom měli být rozpočtově obezřetní. A v tomto si myslím, že ty požadavky sociální demokracie jsou motivovány výhradně politicky, nikoliv ekonomicky, sociální demokracie se prostě chce tváří tvář hnutí ANO vykreslit jako ta, která takzvaně více myslí na občany, je štědřejší vůči nim a chce tak sbírat politické body.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Z druhé strany my opravdu slyšíme například z krajů, že sociální služby nemají ty potřebné peníze na provoz, že by nemusely být peníze na provoz domovů seniorů a zdravotních služeb pro seniory a podobně.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednotlivé položky určitě lze nějakým způsobem zafinancovat lépe, tomu já určitě já se nevyhýbám jakémukoliv návrhu sociální demokracie nebo nekritizuju jakýkoliv návrh sociální demokracie, ale tady už se nebavíme o desítkách miliard, ale o jednotkách miliard a tam si myslím, že už to lze řešit přeskupením tak, aby nevzrůstal ten celkový deficit a takové řešení bych v případě sociálních služeb uplatnil.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Vicepremiér Hamáček mluví o tom, že ty odhady příjmů státního rozpočtu jsou příliš opatrné. Je to podle vás realistické konstatování, protože pravda je, že rozpočty v minulých letech opravdu skončily jakoby menším schodkem, než bylo naplánováno někdy i žádným schodkem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To byla ovšem ta minulá léta, ta minulá léta už se nevrátí, bohužel v letošním roce, na letošní rok byl plánován schodek 40 miliard korun a také ho podle všeho bude dosaženo, jestliže bude 35 miliard schodek, tak to bude podle mého soudu úspěch, takže nedomnívám se, že by ten rozpočet na další rok, tak jak je zatím zvažován, byl nějak výrazně optimistický. Já si spíš myslím, že ta rizika vzhledem k tomu světovému vývoji, o kterém jsme si povídali, spíše jsou ve směru toho horšího vývoje, než se zatím předpokládá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Další návrh vicepremiéra Hamáčka je bankovní daň a ČSSD. Pomohla by ta vyřešit ten zdánlivý nedostatek peněz ve státním rozpočtu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bankovní daň je téma, které se opakovaně vrací na scénu. Sociální demokraté opět se snaží vystupovat jako ti, kteří jsou na straně řadového občana, kteří tedy chtějí, když to řeknu lidově, zdanit ty nenažrané finančníky, ale ta bankovní daň vzhledem k tržní moci a vlivu, jaký mají banky, by nakonec dopadla právě na toho řadového občana, jemuž by například zdražila hypotéku nebo by mu snížila úročení na vkladech. Ostatně víme, známe zkušenost z jiných zemí, které bankovní daň zaváděly

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Promiňte, ale úročení na vkladech už je teď tak minimálně, že se snad ani snížit nedá?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To máte pravdu, nicméně mohlo by třeba vzrůst někdy v budoucnu a z bankovní daní poroste pomaleji než bez ní. Stejně tak tam bude neblahý dopad na úroky na hypotékách, které zase budou vyšší, když by mohly být nižší. Jenže ještě jednu věc bych připomenul to, že ta bankovní daň v řadě těch evropských zemí byla zaváděna jakožto, jakožto řešení nebo prevence další krizi, krizi typu té, která zasáhla bankovní sektor v mnoha evropských zemí před 10 lety. Českou republiku tato bankovní krize nezasáhla, české banky už před 10 lety postupovaly velmi obezřetně a nyní vlastně sociální demokraté říkají, my vás chceme zdanit v podstatě za to, jak jste postupovali obezřetně, že jste nenechali český bankovní sektor padnout, že ani haléře nemusel být kříšen český bankovní sektor, na rozdíl od drtivé většiny bankovních soustav v Evropské unii.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jedním z těch opatření, které mělo plnit státní kasu, byla i elektronická evidence tržeb. Senát teď sice odmítl zavedení té třetí a čtvrté vlny EET pro lékaře, advokáty, řemeslníky kadeřnice, a tak dále, ale sněmovna ho zřejmě přehlasuje. Přinese podle vás to třetí a čtvrtá vlna EET nějaké podstatné peníze do státní rozpočtu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
A podstatné peníze určitě nepřinese, zde si myslím, že to opět jakási politická hra, pro hnutí ANO je EET vlajkovou lodí. S ničím jiným zřejmě v ekonomické oblasti není tak výrazně identifikována, jako právě s elektronickou evidencí tržeb a prostě, kdyby hnutí neprosadilo, nebo i kdyby vlastně současná vláda neprosadila tu třetí a čtvrtou vlnu, tak by to mohlo být vnímáno jako jakási politická prohra, ale z ekonomického hlediska ten dopad těch dalších vln, řekněme, bude velmi omezený, velmi mizivý a rozhodně to není něco, co by vytrhl český rozpočet.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Je důležité to zavedení třetí a čtvrté vlny pro narovnání podnikatelského prostředí v Česku? Nebylo by vlastně nespravedlivé, že někteří podnikatelé by EET museli mít a jiný zase ne?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je samozřejmě asi nejpádnější argument. Proti němu ani já nemám žádné zásadnější odezvy, ano, když už se spustil ten projekt, tak asi skutečně spravedlivější by bylo, kdyby byl uplatněn na všechny. Nicméně ekonomický význam, když odhlédneme od tohoto významu, řekněme, spravedlnostního nebo etického, nebo jak to říci, tak ten ekonomický význam je mizivý. Já si myslím, že spíš tu ekonomickou aktivitu v těch segmentech, na nichž by ta třetí a čtvrtá vlna byla uvalena podváže. Tušili jsme, že třeba v oblasti restaurací, v oblasti pohostinství opravdu unikají peníze, unikají peníze na daních. To ovšem ošetřila už ta první vlna elektronické evidence tržeb a přinesla určité miliardy a já to nezastírám státního rozpočtu, byť zřejmě ne až takové miliardy jaké se čekalo, ale ty ta třetí čtvrtá vlna už takové miliardy rozhodně nepřinesou. Navíc už běží kontrolní hlášení, které ty největší excesy také pomáhá krotit, takže domnívám se, že se ekonomického hlediska opravdu ten význam těch dalších vln EET není podstatný.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Ještě jedna věc velmi krátce, přinesla, je EET nástroj proti nepoctivým obchodníkům?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Částečně ano. Všude v každé zemi se nacházejí obchodníci, kteří jednají nefér. Nicméně tito obchodníci, tito podnikatelé jsou schopni, i když bude uvedena EET, si najít jiné cestičky. Obejdou to a nakonec vlastně můžeme splakat nad výdělkem v tom smyslu, že to dopadne na ty poctivé, kteří budou mít ještě více papírování a ještě více úřadování, ještě tíživěji to vlastně omezí jejich podnikatelskou aktivitu. A vlastně bude to nakonec ku neprospěchu těch poctivých, zatímco ti nepoctiví si s tím tak nějak popasují. Já to nechci úplně shazovat ze stolu, ale toto je zkušenost z řady zemí, z řady zemí světa. A nedomnívám se, že zrovna EET je tím klíčovým způsobem, jak rozhýbat českou ekonomiku.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
To říká ekonom Lukáš Kovanda. Děkuju, že jste přišel do vysílání, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin