Zlato dnes krátce po půlnoci středoevropského času zdražilo na nejvyšší cenovou úroveň za posledních více než šest let. Přechodně překonalo cenovou úroveň 1450 dolarů za troyskou unci. Výše naposledy uzavíralo v první polovině května roku 2013.
Důvodem vzestupu ceny drahého kovu je postoj světově významných centrálních bank, předně té americké, které od konce května signalizují uvolnění měnové politiky. Trh tedy vyhlíží pokles reálné úrokové sazby, který zlatu přeje, neboť upozaďuje jeho klíčovou nevýhodu – tedy to, že žádný úrok nenese. Uvolněná měnová politika také představuje výrazný tlak na oslabení měny, tedy její znehodnocení, což opět zlatu nahrává. Kov totiž už tisíciletí vyniká svojí schopností držet si kupní sílu i v době masivního znehodnocování měn.
Bezprostředně zlatu vzhůru pomohlo vyjádření prezidenta newyorské pobočky americké centrální banky Johna Williamse. Ten uvedl, že zvláště v době, kdy měnová politika nemá příliš prostor ke stimulaci ekonomiky, je třeba jednat rychle a reagovat hned na první náznaky ekonomického útlumu. Měnová politika americké centrální banky opravdu neposkytuje tak velký prostor pro stimulaci ekonomiky, tedy pro snížení klíčové úrokové sazby, neboť ta se pohybuje z historického pohledu stále poměrně nízko, v pásmu od 2,25 do 2,5 procenta. Centrální banka ji tedy nemá příliš kam snižovat, neboť spodní hranicí je stále víceméně nulová úroveň. I když Williams uvedl, že pouze cituje ekonomický výzkum posledních dvaceti let, trh si jeho slova vyložil tak, že opět narůstá pravděpodobnost, že centrální banka už na zasedání koncem července sazbu sníží. A že to dost možná bude nikoli pouze o čtvrtinu, ale hned o celou polovinu procentního bodu. V reakci tedy zdražilo právě i zlato.
V korunovém vyjádření k dnešnímu dni zlato od začátku roku zhodnocuje o 13,5 procenta. Z drahých kovů je na tom ovšem ještě lépe palladium, jež v korunách přidává 22 procent. Platina si polepšuje o necelých devět procent a stříbro o sedm.
Právě stříbro ještě minulý týden v pátek vykazovalo za letošní rok v korunách pokles hodnoty, tento týden se to ale obrátilo. I stříbru totiž svědčí to, co zlatu, tedy očekávaný pokles reálné úrokové sazby. Přesto však v tomto měsíci cena zlata vyjádřená ve stříbře poskočila nejvýše od roku 1992. Podíl ceny obou kovů se dostal nad úroveň 93. Brzy se ale patrně sníží. Podstatná část trhu totiž zlato vidí jako nadhodnocené, zatímco stříbro podhodnocené. Vzpruhou ceně stříbra je také informace z tohoto týdne, že jeho největší světový těžař, v Mexiku sídlící společnost Fresnillo, snižuje prognózu letošního objemu těžby, kvůli nižší než předpokládané jakosti příslušné kutané rudy.
V současnosti poskytuji záporný reálný výnos celosvětově dluhopisy v objemu před 25 bilionů dolarů. Pokud americká centrální banka sníží klíčovou sazbu letos alespoň dvakrát, což se široce očekává, mohlo vy se jednat už o dluhopisy v objemu dokonce více než třiceti bilionů dolarů. V takovém případě by tedy více než polovina globálních dluhopisů svým výnosem nepokrývala inflaci.
Geograficky jsou ohniskem záporného reálného výnosu dluhopisy zemí eurozóny a Japonska. Kolem devadesáti procent eurového dluhu, resp. takřka sto procent dluhu v jenech vykazuje záporný reálný výnos. Ve Spojených státech je záporný reálný výnos na dluhopisech zatím spíše výjimkou. Týká se například dluhopisů hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Pokud však americká centrální klíčovou sazbu vskutku sníží, portfolio záporně vynášejících dluhopisů se i v USA výrazně rozšíří, a to i přesto, že inflace tam půjde spíše dolů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
