Ceny v tuzemské výrobě poměrně citelně rostou, zejména v oblasti rostlinné zemědělské produkce či ve službách. Stoupá také cena elektřiny či prasat. Z pohledu České národní banky to ale nebude pádný argument pro zvýšení úrokových sazeb.
V zemědělství ceny výrobců meziročně přidaly 12,9 procenta, což je nejvíce za celé období od února roku 2013. Ceny žene vzhůru zejména rostlinná výroba. Například brambory kvůli loňské slabé úrodě, způsobené suchým a teplým počasím, byly v červnu meziročně dražší o nevídaných takřka 108 procent. Maloobchodní cena brambor je nejvyšší v historii sledování, když se jeden kilogram prodává za 27 korun. Citelně v červnu výrobcům v zemědělství zdražovaly také olejniny nebo obiloviny. Rovněž zejména kvůli loňské slabé úrodě. Znatelné byly v červnu po delší době také tlaky na růst cen v oblasti živočišné výroby. Zdražují jatečná prasata, meziročně takřka o 25 procent. Důvodem jsou celosvětové tlaky na růst cen prasat, selat, vepřového i šunky či sádla, které vyvolává rozsáhlá epidemie afrického moru prasat v Číně a dalších asijských zemích. Ta nutí tamní zemědělce ve velkém vybíjet chovy, což vede k růstu poptávky Číny a dalších zasažených zemí po dovozu prasat či vepřového z celého světa. To způsobuje zdražení i v ČR. Nejen zdražování však je problém. Dramatické zlevňování cukru, k němuž dochází již delší dobu, od uvolnění trhu EU s cukrem, až existenčně ohrožuje i některé české cukrovary. Například cena kilogramu krystalového cukru činila v červnu 12,45 koruny, což je ani ne polovina sumy, za niž se to samé množství prodávalo v některých údobích první poloviny desetiletí. Například v březnu 2012 stál kilogram „krystalu“ bez pěti haléřů 25 korun.
V průmyslu v červnu meziroční tempo růstu cen výrobců oproti květnu zmírnilo na 2,5 procenta, čímž zaostalo za očekáváním trhu. Trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem cen meziročně o 3,3 procenta. Průmyslníkům přidělává vrásky zejména zhruba desetinové meziroční zdražování elektřiny. Její cena stoupá kvůli růstu cen emisních povolenek na trhu EU, a kvůli zdražení uhlí i plynu, jejichž prostřednictvím se v ČR vyrábí více než polovina veškeré elektrické energie. Průmyslníky ale naopak potěšilo významné zlevnění ropných produktů, dané červnovým poklesem cen ropy na světovém trhu.
Zmírňují tlaky na růst v oblasti stavebnictví a citelně rostou ceny některých služeb, zejména poradenských a pojišťovacích, a to kvůli obecnému růstu mezd.
Z hlediska České národní banky nebudou červnová čísla k cenám v tuzemské výrobě zásadním argumentem pro další letošní zvýšení základní úrokové sazby. Nepříznivý vývoj na zahraničních trzích totiž představuje silnou antiinflační tendenci, která i citelné inflační tlaky v části tuzemské výroby převažuje, přičemž tlumí dopad inflace v oblasti výroby do spotřebitelských cen. Nejpravděpodobněji tak ČNB letos již svoji základní sazbu ani nezvýší, ani nesníží.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.