Ceny v tuzemské výrobě v květnu poměrně rapidně rostly. Ceny zemědělských producentů poskočily meziročně o 10,5 procenta, tedy nejvýrazněji od září 2017.
Dále zrychlily ceny stavebních prací, na 5,5 procenta meziročně. Růst cen stavebních prací se letos pohybuje v pásmu od 4,3 do právě 5,5 procenta, a pokud by si svoji dynamiku udržel i ve zbytku roku, bude se letošek vyznačovat nejmarkantnějším nárůstem cen stavebních prací od konce 90. let minulého století.
Oproti dubnu zmírnila dynamika cen průmyslových výrobců, na 3,8 procenta meziročně. Stále však zůstává takřka dvojnásobná v porovnání s údajem za celý loňský rok, kdy růst cen v průmyslu dosahoval úrovně dvou procent.
V oblasti zemědělské produkce rostou ceny zejména v rostlinné výrobě, hlavně ceny brambor a zeleniny. Na vině je loňská slabá úroda, způsobená suchým a teplým počasím, která se do cen promítá stále i v současnosti. Na tempu však přidávají také ceny v oblasti výroby živočišné. V květnu přidaly meziročně 5,4 procenta, tedy nejvíce od loňského ledna. Rostla cena zejména jatečných prasat. To souvisí s epidemií afrického moru prasat v Číně a dalších asijských zemích. Jen v Číně bude podle některých odhadů muset být letos utraceno až 200 milionů kusů prasat, což odpovídá třetině tamního chovu, největšího na světě. V Číně se tak zvyšuje potřeba dovážet prasata a vepřové maso z jiných částí světa, což vytváří globální tlak na růst cen.
V oblasti průmyslové výroby rostou zejména ceny elektřiny. Důvodem je vzestup cen emisních povolenek na trhu EU a zdražování uhlí pro výrobu elektřiny v uplynulých letech.
Ceny stavebních prací rostou kvůli kapacitním omezením celého sektoru, který v hubených krizových letech po roce 2008 notně zeštíhlil a nyní není s to pružně reagovat na zvýšenou poptávku. Podstatnou část vhodné pracovní síly, například nespecializovaných manuálních pracovníků, navíc stavebnictví „vyfoukl“ průmysl, kde pokrizové oživení začalo mnohem dříve. Dynamika růstu cen však v květnu zvolnila alespoň v oblasti stavebních materiálů.
Cenové tlaky v oblasti tuzemské výroby jsou zejména v zemědělství a stavebnictví citelné, avšak Českou národní banku nepovedou ke zvýšení úrokových sazeb na jejím nadcházejícím měnověpolitickém zasedání příští týden. Inflační tlaky v oblasti spotřebitelských cen totiž v druhé polovině roku zmírní vlivem vyšší srovnávací základny loňského roku a protiinflačně také působí vývoj na mezinárodní scéně.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
