Hong Kong má z ekonomického hlediska jedinečné postavení. Je to most i brána zároveň. Brána pro firmy z kontinentální Číny, které touží po mezinárodním kapitálu. Zároveň brána pro zahraniční firmy, které by rády obchodovaly právě s pevninskou Čínou. Hong Kong tedy vlastně přemosťuje propast, která mezi světem a pevninskou Čínou, ekonomicky v mnoha ohledech stále poměrně uzavřenou, vždy zela. A která je od propuknutí obchodní války s USA nyní ještě propastnější. Podle mnohých nejde „jen“ o válku obchodní, ale dokonce o technologickou studenou válku.
To jedinečný význam Hong Kongu ještě umocňuje. A zvyšuje také tlak, jemuž jako brána i most zároveň musí čelit. Své politiky si lid Hong Kongu nikdy nevolil. Ani když mu vládli Britové, ani nyní. V roce 2017 místní 1200členná komise, nakloněná Pekingu, zvolila do čela „zvláštní administrativní oblasti“ Carrie Lamovou. Pod ní se při nynějších masových, až milionových protestech řádně koupe křeslo.
To kvůli navrhované legislativě, která má umožnit vydávání osob podezřelých z trestného činu do pevninské Číny. Lamová legislativu hájí s tím, že jinak se Hong Kong stane útočištěm zločinců. Obyvatelé Hong Kongu se ale obávají mnohem spíše toho, že na pevninskou Čínu budou vydáváni i podezřelí v nejednoznačných případech, načež budou podrobeni nevyzpytatelnému pevninskému soudnictví, které má v rukou komunistická strana. Pro mnohé obyvatele Hong Kongu, uvyklé britskému institucionálnímu řádu ještě z doby koloniální, je představa komunistického soudnictví zcela nestravitelná. Žene je do ulic. Lamová se zatím situaci snaží řešit tak, že proces přijímání kontroverzní legislativy pozastavila. Protestující ale žádají, aby ji zcela stáhla. A navrch – aby odstoupila.
Spojené státy se svým způsobem staví na stranu protestujících. Varovaly, že schválení zmíněné legislativy by mohlo ohrozit zvláštní obchodní status, který Hong Kongu stále přisuzují. Díky němu pro Hong Kong neplatí cla, která Washington v rámci obchodní války uvaluje na kontinentální Čínu. Hong Kong má díky svému zvláštnímu postavení také přístup k citlivým americkým technologiím, jež Pekingu zůstávají odepřeny.
Pokud opravdu mezi Spojenými státy a Čínou už zuří technologická studená válka, Hong Kong je momentálně jejím hlavním bojištěm. Přijde-li o svůj zvláštní status, o postavení brány a mostu zároveň, přijde do značné míry i ekonomickou moc, kterou díky němu disponuje. Kapitál se může přestěhovat třeba do Singapuru.
Současně platí, že nynější masové protesty v hongkongských ulicích oslabují Peking. Alespoň tedy reputačně. Hongkongští protestující, často mladí lidé, dávají jasně najevo, že pevninskému soudnictví ani tamnímu právnímu pořádku nedůvěřují. Tím podrývají autoritu Pekingu. Planou. A čím déle budou zapálení protestující v ulicích, tím spíše jiskra přeskočí i na pevninu.
Není potřeba dodávat, komu by to v době technologické studené války pomohlo, a komu naopak uškodilo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
