I v prvním letošním čtvrtletí udržel růst mezd v ČR silné tempo. Toto tempo poměrně výrazně předčilo očekávání trhu. Ve střední hodnotě analytických odhadů předpokládal trh meziroční růst reálné mzdy ve výši čtyř procent. Skutečnost je však ještě o 0,6 procentního bodu příznivější.
Dalším pozitivem je, že růst mezd zůstává velice solidní i při srovnání s loňskou poměrně vysokou základnou meziročního srovnání. To svědčí o tom, že český trh práce je ve stále solidní kondici. Rychlý růst mezd však netřeba přeceňovat.
Zaprvé proto, že míra růstu mezd představuje zpožděný ekonomický ukazatel. Takže mzdy mohou celkem solidně růst o v čase, kdy už některé jiné makroekonomické ukazatele signalizují útlum ekonomiky, což je i současná situace.
Zadruhé z toho důvodu, že růst mezd – a obecně výdělků – notně pomohl stát. A sice svým letošním citelným a plošným navýšením platů státních zaměstnanců. Růstu mzdové hladiny v ekonomice pomáhá také politický tlak na vzestup minimální mzdy, od které se pak pro jednotlivé profese odvíjejí takzvané mzdy zaručené.
Poprvé od loňského prvního čtvrtletí letos od ledna do března nerostla mediánová mzda rychleji než mzda průměrná, což svědčí o tom, že nízkopříjmové skupiny pracovníků letos v prvních třech měsících roku nedoháněly tolik jako v uplynulých třech kvartálech zaměstnance s vyššími příjmy.
V dalších letošním čtvrtletích už reálné mzdy porostou pomaleji než v prvním kvartále, a sice v pásmu od tří od čtyř procent. Celkově letos vzrostou zhruba o čtyři procenta. V posledním letošním čtvrtletí by průměrná mzda měla atakovat úroveň 36 tisíc korun, a to poprvé v historii ČR.
Důvodem nadcházejícího zvolnění mzdové dynamiky je zpomalení globální ekonomiky, které se projevuje ochabováním průmyslové výroby, například v automobilovém průmyslu. V případě pokračujícího vyhroceného napětí v mezinárodních obchodních vztazích nelze vyloučit, že tuzemská ekonomika letos přidá jen zhruba dvě procenta a už příští rok začne míra nezaměstnanosti znatelně stoupat. Kondice trhu práce by se v takovém případě rapidně zhoršila.
K poklesu dynamiky růstu mezd už v letošním roce přispěje i větší fiskální obezřetnost státu. Plnění státního rozpočtu je letos zatím nejhorší od krizového roku 2012 a vláda signalizuje úspornější přístup k veřejným financí. Je ovšem otázka, do jaké míry vládní politici odolají obvyklému svodu populistického rozhazování.
V neposlední řadě se v letošním poklesu dynamiky růstu mezd zračí zmíněná poměrně vysoká základna loňského roku a fakt, že ziskovost firem je z důvodu předešlého růstu mezd již poměrně oslabená. Ziskovost firem, měřená mírou zisku podnikové sféry, je v současnosti v ČR nejslabší od přelomu tisíciletí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
