U a L – v souvislosti s ekonomickou krizí dvě hojně omílaná písmena. Optimisté věří, že krizové měsíce šmahem odezní, ta či ona ekonomika opíše křivku ve tvaru písmene U a hospodářská situace se vrátí do relativní pohody předkrizových let. Pesimisté to vidí na literu L. Po propadu přijde táhlá stagnace, „plácání se na dně“, relativní pohoda předkrizových let už možná navždy zůstane jen vzpomínkou.
Tatáž písmena ovšem mohou vystihnout nejen krize finanční a ekonomické, nýbrž i ty životní.
Psychologové a další vědci se dnes snadno shodnou na tom, že celková spokojenost člověka během života následuje právě křivku ve tvaru písmene U. Relativně spokojení jsme za mlada a ke stáru, zatímco krizová léta nastávají kolem čtyřiceti či pětačtyřiceti let; životní spokojenost tehdy snižuje třeba výchova dětí nebo prozření, že mnohé ze snů a aspirací mládí se již prostě nenaplní. Kolem šedesátého roku života přichází definitivní smíření s osudem, děti jsou již povětšinou odrostlé a přehnané ambice ty tam. Navrací se pohoda spokojených let.
Lidská mysl, jak známo, obvykle barví minulost na růžovo a to nejčernější z minula vypouští zcela. Proto ti dříve narození tak teskní nad mládím, i když pak v psychologických studiích vyjde najevo, že jsou vlastně stejně spokojeni jako zamlada – že opsali křivku U. Tato stýskání ovšem mají řadu efektů a mimo jiné i ten, že v mladých posilují dojem, že stáří je už jen čekání na smrt proložené nářky nad revmatem a zdraženými rohlíky.
Zatímco životní spokojenost objektivně opisuje křivku U, mladí subjektivně očekávají, že se jejich životní spokojenost vydá po stopě písmene L. Badatelé John Garry a Maria Lohanová z univerzity v Belfastu v nedávné studii argumentují, že tato záměna L za U vede mnohé mladé lidi, a zejména mladé muže, k rizikovému jednání, kouření či opíjení se. Čím pesimističtěji vidí mladí lidé stáří, tím silnější jsou jejich sklony opíjet se či provádět rizikové aktivity – mají totiž pocit, že už je v životě stejně nic lepšího nečeká. Tyto dojmy umocňují kromě řečených (falešných) průpovídek starých o „pohádce mládí“ třeba i marketingoví šíbři, pro něž jsou mladí oblíbenou cílovou skupinou a kteří ve snaze prodat jim ten či onen produkt vypočítavě pěstují (falešný) kult mládí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
