Amerika je dnes nejchudší zemí na světě, protože její střední třída je zdecimovaná, praví v nedávném rozhovoru s autorem blogu Robert Kiyosaki, přední světový popularizátor finanční nezávislosti.
Mnohý akademický ekonom by se jistě vyjádřil mnohem uvážlivěji, nicméně Kiyosakiho úspěch tkví právě v tom, že dokáže laiky burcovat mediálně chytlavým vyhrocením dějů, jež ovšem skutečně probíhají. A mizení střední třídy je jedním z nich – nastává nejen v USA, ale i v zemích, v nichž je uchování sociálního smíru v prioritách politiků mnohem výše, třeba v Německu. Vždyť experti Německého ústavu pro hospodářský výzkum (DIW) před pár týdny konstatovali, že střední třída se tam v posledním desetiletí povážlivě scvrkla.
Důležitost střední třídy dokládá v nové studii Daron Acemoglu z Massachusettského technologického institutu, těžká váha mezi akademickými ekonomy. S kolegy dospěl k závěru, že „města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy, přičemž jejich obyvatelé volí – v období po rozpadu SSSR – v relativně větším počtu komunisty“.
V těchže městech či oblastech je rovněž nižší příjem na hlavu a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po „sovětských pořádcích“.
Statistická čísla ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech. Acemoglu a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde. Ony zasažené regiony jsou dnes, po více než 65 letech, chudší než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.
V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům; prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.
Amerika opravdu není nejchudší zemí, jak líbivě fabuluje Kiyosaki, ale v běhu staletí se jí stát může. A stejně tak Německo. Zapomenou-li jejich politici, jak ústřední jsou střední vrstvy.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
