Pokud by čínské úřady opravdu přistoupily k zákazu těžby kryptoměn, bude to znamenat konec činnosti příslušných těžařů a přesunutí těžebních kapacit do jiných zemí. Čína v současné době těžbě kryptoměn celosvětově dominuje.
Těžba kryptoměn je proces ze své podstaty náročný jak z hlediska nutné kapacity příslušné specializované výpočetní techniky, tak ruku v ruce s tím také z hlediska spotřeby elektrické energie. V jejím rámci takzvaní těžaři ověřují transakce s kryptoměnami typu bitcoinu nebo etherea, za což jakožto odměnu získávají nové jednotky dané kryptoměny.
Zvláště některé oblasti Číny, například Vnitřní Mongolsko, disponují velice levnou elektrickou energií, produkovanou prostřednictvím nepříliš kvalitního, pročež levného uhlí, případně nověji prostřednictvím vodních elektráren, které elektřinu produkují také poměrně levně, zvláště během sezóny dešťů.
Přesun těžebních kapacit do jiných zemí, v úvahu přicházejí třeba Spojené státy či Kanada, by vedl k větší decentralizaci těžby kryptoměn, což je z hlediska rozvoje například bitcoinu příznivé. Čínský zákaz by zvýšil náklady těžby bitcoinu a dalších kryptoměn, což se za jistých okolností může projevit růstem jeho ceny. Ta přitom v posledních dnech vzrostla, momentálně se nachází na čtyřměsíčním maximu, když přesahuje úroveň pěti tisíc dolarů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
