Tuzemský průmysl se v únoru po dvou měsících poklesu vrátil k meziročnímu růstu. Přidal v souladu se střední hodnotou analytických odhadů půldruhé procento. Částečně je za tímto výsledkem poněkud nižší základna meziročního srovnání. Loni v únoru totiž průmysl rostl z celoročního hlediska podprůměrným tempem.
Letos v únoru se po dvou měsících poklesu vrací k růstu i klíčová složka průmyslu, průmysl zpracovatelský. Daří se ale zejména průmyslu energetickému. Ten pohání vzhůru růst cen energií v čele s elektřinou. Její růst odráží stále ještě vývoj v uplynulé době, kdy v během obecné, prakticky celosvětové prosperity došlo k zdražení uhlí a prudkému nárůstu cen emisních povolenek, což se promítlo právě do zdražení elektřiny.
Ve zpracovatelském průmyslu je přes jeho mírný únorový růst, představující necelé procento, patrné citelné ochlazení poptávky po automobilech, které momentálně stahuje také průmysl německý. Data za německý průmysl, který v posledních měsících vykazuje povážlivý sestup a na němž jsme silně závislí, ovšem zatím neindikují nic více než ještě celkem nevinný návrat k trendu let 2013 až 2016, a to po mimořádně a neudržitelně dobrém roce 2017.
Zdraví německého průmyslu, a tedy i kondici a nakonec i budoucí vývoj průmyslu českého stále mají v rukou světoví politici. Pokud by totiž opadlo napětí kolem obchodních válek a kolem brexitu, výrazně to rozjasní vyhlídky právě i českého průmyslu a potažmo celé české ekonomiky.
Žádný zlověstný signál zatím nevysílá objem nových zakázek českému průmyslu, a to ani domácích, ani zahraničních. Objem obou druhů zakázek v únoru meziročně mírně rostl.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
