Cena benzínu u českých čerpacích stanic v uplynulém týdnu nečekaně citelně vylétla vzhůru. Litr benzínu Natural 95 podražil za sedm dní o takřka 70 haléřů. Během úterka dokonce benzín za jediný den podražil o více než dvacet haléřů. Naproti tomu cena nafty stoupla v uplynulém týdnu v souladu s očekáváním jen o devět haléřů na litr. Benzín tak včera, tj. 3. dubna, poprvé od 30. října 2018 svojí cenou překonal cenu nafty. Nyní se litr benzínu prodává u českých čerpacích stanic průměrně za 31,62 koruny za litr, zatímco nafta stojí 31,58 koruny za litr.
Dramatické zdražení benzínu je svojí razancí překvapivé, avšak jedná se spíše o jednorázový výkyv než o signál nadcházejícího prudkého zdražování pohonných hmot. Ty budou nadále zdražovat spíše pozvolně ruku v ruce s postupným růstem cen ropy na světových trzích. Cena severomořské ropy Brent roste od začátku letošního roku. Od té doby přidala v dolarovém vyjádření již takřka 29 procent. V korunovém vyjádření pak barel ropy letos od začátku ledna zdražil o více než 31 procent, a to kvůli bezmála dvouprocentnímu oslabení koruny vůči dolaru. Rop Brent a je tak nejdražší od loňského listopadu, když včera překonala úroveň 69,80 dolaru za barel. Stála je však výrazně vzdálena své cenové úrovni ze začátku loňského října, kdy dosáhla několikaletého maxima ve výši přesahující 86 dolarů za barel.
Cena ropy na světových trzích roste ze tří základních příčin. Zaprvé, klíčoví světoví těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem se už loni koncem roku dohodli na omezení těžby ropy a tuto dohodu zatím víceméně dodržují. Rijád tak dociluje vyšších cen ropy, což upevňuje pozici jeho ropného gigantu Saudi Aramco, v současnosti s přehledem nejziskovější firmy světa. Loni její hrubý provozní zisk činil v přepočtu 5,2 bilionu korun a byl tedy v podstatě srovnatelný s výši nominálního hrubého domácího produktu České republiky, který loni činil 5,3 bilionu korun. Podobně svědčí vyšší ceny ropy i Rusku a dalším těžařům a jejich ropným podnikům.
Druhým důvodem růstů cen ropy jsou sankce Spojených států namířené proti těžařským zemím Íránu a Venezuele. Washington signalizuje, že bude od května už poměrně nekompromisní vůči odběratelům íránské ropy z řad třetích zemích, kterým zatím umožňuje dovážet íránskou ropu bez sankcí. Další přitvrzení podmínek znamená impuls pro zdražení ropy, neboť akutněji hrozí citelnější výpadek dodávek íránské produkce na světové trhy.
V neposlední řadě ropa zdražuje kvůli sílící naději, že Washington a Peking dosáhnou smíru ve své obchodní válce. Jednání aktuálně pokračují ve Washingtonu a pozorovatelé soudí, že už by to mohla být vlastně jen otázka času, než dvě nejsilnější ekonomiky světa dohodu o smíru uzavřou. To by pochopitelně bylo impulsem pro globální ekonomický růst, a tedy i pro růst cen ropy.
V nadcházejícím týdnu tedy lze očekávat další zdražování pohonných hmot v ČR. Cena benzínu poroste rychleji než cena nafty, což je dáno koncem zimní sezóny, kdy byla po naftě větší sháňka z důvodu silnější poptávky po topné naftě. Pohonné hmoty v příštím týdnu zdraží o deset až dvacet haléřů na litr, dramatický skok v cenách benzínu z uplynulého týdne by se opakovat neměl.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
