Česká ekonomika chytla chřipku. Od Německa. A to se nakazilo od Číny. Ta totiž zakašlala. Naštěstí snad opravdu jenom zakašlala. Doufejme. Protože kdyby i Čínu skosila chřipka, pro evropskou ekonomiku by to byla hotová morová rána.
Pesimistická čísla, která začátkem týdne ukázal index nákupních manažerů jak v německém, tak českém zpracovatelském průmyslu je třeba číst právě v kontextu globálního vývoje. Ten díky nečekaně dobrým číslům z čínského průmyslu již není tak ponurý a nabízí silnou naději do nadcházejících měsíců.
V březnu se ale provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu zhoršily na nejnižší úroveň za posledních sedm let. Důvodem je snížení objemu výroby a nových zakázek. Pokles zahraniční poptávky byl přitom nejvýraznější dokonce za uplynulých deset let. Zásadní podíl na tom má právě ona „německá chřipka“.
V Německu se podmínky v průmyslu zhoršily také nejvíce za sedm let. Německý průmysl se potýká s výrazným poklesem nových objednávek, za který z podstatné části může pokles zahraniční poptávky. Ten je nejvýraznější v tomto desetiletí. Netřeba připomínat, že klíčovým německým exportním odbytištěm je Čína.
Naštěstí z Číny o víkendu dorazily překvapivě dobré zprávy. Druhá největší ekonomika světa se podle všeho stabilizuje, což je tedy příznivé i pro země jako Německo nebo zprostředkovaně Česko.
Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil nejvýrazněji od roku 2012. Navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.
Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje už dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. Klíčový index šanghajské burzy vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 30 %. Žádný jiný z hlavních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí.
Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí balík podpůrných opatření čínské vlády, která zahrnují opatření jak ve fiskální, tak měnověpolitické oblasti. Jde například snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli dubna.
Peking si ale zároveň vyhrazuje právo podpůrná opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší. Šance na jejich zlepšení dává nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.
Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25% cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru.
O zdraví české, a dokonce i německé ekonomiky se dnes už rozhoduje úplně někde jinde. Každodenní živobytí českých domácností je dnes na krocích pekingského politbyra či Washingtonu závislejší než kdykoli v minulosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
