Hospodaření státu zůstává po tlakem, jaký státní kasa dlouho nepamatuje. Příjmy meziročně poskočily pouze o necelých pět procent, kdežto výdaje hned o více než třináct procent. Březnové hospodaření státního rozpočtu tak končí opět v minusu, a to ve výši přesahující devět miliard korun. Pozitivem je alespoň to, že investiční výdaje narůstají meziročně o necelých šest miliard korun, tudíž bez tohoto, ještě relativně žádoucího navýšení by rozpočet byl v menším schodku. I když je pravda, že loni byla investiční činnost státu vskutku chabá a přeskočit nízko nastavenou laťku není zase taková zásluha.
Naposledy bylo březnové hospodaření státu schodkové v roce 2012, v době vrcholící tehdejší krize. Tou dobou si ale stát půjčoval do zásoby, aby si vytvořil „strejčka“ na horší časy na mezinárodních dluhopisových trzích, jichž se tehdy obával. To tehdejší plnění dále – byť jen opticky – zhoršovalo. Dnes si stát takto do zásoby nepůjčuje. Na druhou stranu je pravda, že letošní číslo zhoršují toky peněz z fondů EU, které se promítají jak na příjmové, tak ale výdajové straně rozpočtu. Loni v prvním čtvrtletí doputovalo do státní kasy dvacet miliard korun, které představovaly část finálních plateb vztahujících se ještě k programovému období evropských fondů 2007 až 2013. Letos tyto peníze nepřišly, což umocňuje dojem špatného hospodaření státní kasy.
Bezpochyby se ale projevují také nadměrné výdaje státní kasy. Ve schodku rozpočtu se tak odráží například citelný nárůst počtu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, k němuž došlo, aniž by jej kompenzovala adekvátní úsporná opatření. Zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je o 17 tisíc více než loni.
V oblasti daňového inkasa je evidentní odeznívání efektu opatření zavedených na podporu zlepšení daňového výběru, jako je EET nebo kontrolního hlášení. Inkaso DPH se totiž navzdory růstu ekonomiky i spotřeby domácností meziročně prakticky nezměnilo.
Vláda březnovým plněním rozpočtu potvrzuje, že bujará léta jsou definitivně pryč. Musí se nyní učit šetřit. Bohužel, promarnila – jako vlády předchozí – dobré časy, nevytvořila polštář na časy horší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
