Banka Goldman Sachs prý klamala klienty. Tak míní Americká komise pro cenné papíry. Oč šlo?
Banka zadala „výrobu“ balíku cenných papírů harcovníkovi finančních trhů, Johnu Paulsonovi, jehož fond nebývale zbohatl na nedávné hypoteční krizi (spekuloval na pokles nemovitostního trhu): Paulson vybíral cenné papíry, z nichž onen balík – s kódovým označením „Abacus 2007-AC1“ – bude složen. Šlo o ten typ cenných papírů, jenž je spojován s finanční krizí; Paulson sám spekuloval na jejich pokles. Goldman Sachs však Abacus nabídla jiným klientům – hlavně významným evropským bankám – jako investici, která časem zhodnotí. Nezhodnotila a banky prodělaly miliardu dolarů. Americká komise pro cenné papíry míní, že se tak stalo v rozporu se zákonem: Goldman Sachs prý měla bankám zjevit, že zatímco ony spekulují na vzestup, Paulson, jenž o obsahu balíku spolurozhodl, na jeho pokles.
Evropské banky se chovaly jako „obchodníci šumu“, zatímco Paulson se projevil coby zkušený „arbitrážník“. Klasická studie ekonomů Andreie Shleifera a Larryho Summerse z roku 1990 „The Noise Trader Approach to Finance“ dělí burziány právě do těchto dvou skupin. Obchodník šumu, „šumák“, též idiotský obchodník, jedná roztěkaně, často iracionálně, veze se na šumu nepodstatných zvěstí a dojmů, kdežto plně racionální arbitrážník nepodléhá momentálním náladám (třeba víře, že ceny nemovitostí porostou donekonečna) a svými transakcemi vrací cenu aktiva blíže k reálně hodnotě (od níž ji šumáci spíše odchylují).
Goldman Sachs pak jeden a tentýž balík nabízela jak arbitrážníkům, tak šumákům.
Na počátku roku 2007, když se tak dělo, ovšem nemuselo být zjevné (ani Goldman Sachs, ani Paulsonovi, ani bankám), kam se trh vydá – kdo bude nakonec idiotem trhů a kdo naopak zbohatne. Evropské banky přece nejsou žádné tetky z Horní Dolní, jež by nedisponovaly rozsáhlými týmy analytiků a rizikových manažerů. Ti všichni jsou teď za idioty.
„Goldmani“ asi jednali „vyčuraně“, ale je otázkou, zda nelegálně. Šumáci nechtějí být za idioty; vezou se už zase na šumu – na vlně pohoršení lidu nad bonusy „Goldmanů“. Komise i Obamova vláda na to rády slyší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
